Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Británie Assange do USA nevydá, pokud by mu hrozil trest smrti

Julian Assanage
Julian Assanage
Foto: news.com

Británie nevydá Juliana Assange do USA, pokud mu tam bude hrozit trest smrti, řekl podle agentury Reuters náměstek britského ministra zahraničí Alan Duncan. Zakladatele WikiLeaks dnes zatkla britská policie. Sedm let se skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska kvůli obvinění ze znásilnění. Na zastupitelský úřad policisty pozval ekvádorský velvyslanec poté, co jihoamerická země Assangeovi odebrala azyl. Zatčení uvítala britská premiérka Theresa Mayová.

"Taková je naše obecná politika ve všech případech, a tak se vztahuje i na Juliana Assange. Nebude vydán, pokud mu bude hrozit trest smrti," řekl Duncan televizi SkyNews. Duncan ještě se zástupci USA o případném vydání nemluvil, napsala agentura Reuters.

Londýnská policie uvedla, že Assange zatkla na základě žádosti o vydání do Spojených států a porušení podmínek kauce v Británii. Zakladatel WikiLeaks se na ekvádorskou ambasádu uchýlil v momentě, kdy mu hrozilo vydání do Švédska kvůli podezření ze znásilnění. V tu dobu byl propuštěn na kauci.

"Toto ukazuje, že ve Spojeném království si jsou všichni před zákonem rovni," řekla dnes v Dolní sněmovně o zatčení premiérka Mayová.

Švédská prokuratura v roce 2017 sice případ odložila, ale stále mu hrozil postih za to, že se vyhýbal soudu. Zároveň čelí hrozbě vydání do Spojených států, kde mu hrozí stíhání za zveřejnění diplomatických dokumentů o válce v Iráku a Afghánistánu.

Ministerstvo spravedlnosti USA dnes Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozí až pět let vězení. 

Americká prokuratura tvrdí, že v roce 2010 americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning poskytl Assangeovi část hesla pro přístup k počítačům ministerstva obrany. Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že Assange byl zatčen na základě dohody o vydávání. Někteří komentátoři poznamenávají, že Assange byl tedy obviněn z toho, že Manningovi pomohl získat tajné dokumenty, a nikoli za jejich zveřejnění.

The DOJ says part of what Assange did to justify his prosecution - beyond allegedly helping Manning get the documents - is he encouraged Manning to get more docs for him to publish. Journalists do this with sources constantly: it's the criminalization of journalism pic.twitter.com/GXNjWlkFZw

— Glenn Greenwald (@ggreenwald) 11. dubna 2019

Ekvadorský ministr zahraničí José Valencia v Quitu oznámil, že Assangeovi bylo dočasně pozastaveno ekvádorské občanství. "Udělené občanství (v roce 2017) bylo včera (ve středu) rozhodnutím ministerstva zahraničí pozastaveno," řekl Valencia na tiskové konferenci. Ekvádor zároveň obvinil příznivce WikiLeaks a dva ruské hackery, že se pokoušeli destabilizovat zemi.

Bradley Manning byl v roce 2010 zatčen a o tři roky později odsouzen k 35 rokům vězení. Serveru WikiLeaks předal 470.000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku.

Ve vězení Manning podstoupil změnu pohlaví a jména. Trest Chelsea Manningové před odchodem z úřadu bývalý prezident Barack Obama zkrátil na pětinu a v květnu 2017 byla propuštěna. Letos v březnu se však znovu ocitla ve vězení kvůli pohrdání soudem, protože odmítla před velkou porotou vypovídat v blíže neurčené kauze týkající se WikiLeaks a Assangea.

Témata:  Julian Assange Velká Británie USA Wikileaks

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.