Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

K velikonočnímu masakru na Srí Lance se hlásí Islámský stát

Islámský stát
Islámský stát
Foto: nbcnews.com

K nedělním atentátům na kostely a hotely na Srí Lance se přihlásila teroristická skupina Islámský stát (IS), pro své tvrzení ale neposkytla žádný důkaz. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Islámský stát se k atentátům přihlásil prostřednictvím propagandistické agentury Amak. Tato skupina v posledních letech přijala odpovědnost téměř za všechny velké teroristické útoky ve světě.

Útoky na Srí Lance mají 321 obětí, policie zadržela 40 lidíPočet obětí nedělních teroristických útoků na Srí Lance vzrostl podle nejnovější bilance citované agenturou Reuters na 321. Policie při pátrání po možných pachatelích zadržela již na 40 lidí. Mezi nimi je i syrský občan, který je ve vazbě. Úřady připisují masakr, kvůli němuž byl v zemi vyhlášen výjimečný stav, místní islamistické skupině s kontakty v zahraničí. Obyvatelé ostrova dnes drželi tři minuty ticha za oběti atentátů, mezi nimiž byly i více než tři desítky cizinců.

Vládní a vojenské zdroje dnes agentuře Reuters sdělily, že úřady zadržely i syrského občana. Je ve vazbě, aby mohl být vyslechnut v souvislosti s nedělními atentáty na kostely a hotely. "Byl zatčen po výsleších místních podezřelých," uvedl jeden zdroj.

Mezi zadrženými je podle policejního mluvčího také například řidič dodávky, kterou údajně atentátníci používali, nebo majitel domu, v němž někteří z nich bydleli. Většinu zatčených tvoří místní lidé, ačkoli policie pátrá po možném zapojení cizinců. Vyšetřování dosud vedlo k závěru, že za smrt 321 lidí a zranění dalších 500 nese vinu sedm sebevražedných atentátníků, kteří útočili především v hotelích a křesťanských kostelích metropole Kolomba.

A day after the fatal bomb blast at the St. Anthony's Shrine in Kochchikade, a resident walks around offering bottles of water to security personnel posted in the area. Heartwarming moments #lka #SriLanka pic.twitter.com/ZmETAeh7xp

— Kalani Kumarasinghe (@KalaniWrites) 23. dubna 2019

Díky výjimečnému stavu, který platí v zemi od dnešní půlnoci místního času (pondělních 20:30 SELČ) může policie a armáda zatýkat a vyslýchat podezřelé a nečekat na soudní povolení.

Srílanský prezident Maithripala Sirisena vyhlásil na dnešek státní smutek za oběti nedělních útoků. Vlajky byly staženy na půl žerdi, obchody s alkoholem jsou zavřené a rádio a televize musí s ohledem na smutek upravit své hudební pořady, uvedla agentura AFP.

Obyvatelé Srí Lanky dnes také uctili třemi minutami ticha památku lidí, kteří při atentátech zemřeli. Země se ponořila do ticha v 8:30 místního času (5:00 SELČ), tedy v okamžiku, kdy před dvěma dny otřásla kostelem svatého Antonína v Kolombu první exploze.

V kostele svatého Antonína se dnes ráno shromáždily desítky lidí se svíčkami v rukou k tiché modlitbě. Po třech minutách se věřící začali modlit nahlas. O zhruba 30 kilometrů severněji v kostele svatého Šebestiána v Negombu, který byl v neděli terčem dalšího z útoků, dnes začal hromadný pohřeb zemřelých.

Témata:  Islámský stát Srí Lanka exploze v kostelech a hotelech na Srí Lance

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.