Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průzkum ukázal, kolik uprchlíků chce v Německu zůstat

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Dvaadevadesát procent uprchlíků se chce integrovat do německé společnosti. Ukázal to průzkum Schillerovy univerzity v Jeně provedený ve spolkové zemi Durynsko mezi uprchlíky převážně ze Sýrie a Afghánistánu.

Podle sondáže mezi uprchlíky, kteří do Durynska přišli od roku 2013, by chtělo 80 procent dotázaných převzít německou kulturu, zároveň si ale ponechat i kulturu země původu.

Studie zadaná univerzitě durynskou zemskou vládou a vypracovaná na základě výsledků uvedeného průzkumu, také ukázala, že 12 procent uprchlíků se chce asimilovat, a tedy se vzdát původní kultury, uvedl dnes jenský profesor Andreas Beelmann.

Beelmannův tým se dotazoval 906 uprchlíků ve věku od 18 do 68 let od loňského března do října. Téměř polovina respondentů pocházela ze Sýrie a více než čtvrtina z Afghánistánu. Dohromady dotazovaní pocházeli z 19 zemí.

Studie přinesla i problematické výsledky, upozornil Beelmann. Zhruba polovina dotázaných totiž také řekla, že by nesdílela představy o rovnoprávnosti, které jsou platné v Německu a Evropě.

Zmocněnkyně pro otázky migrace durynské vlády Mirjam Kruppaová řekla, že Durynsko je první německou spolkovou zemí, která si takovou studii objednala. Z ní dále mimo jiné vyplývá, že 88 procent uprchlíků aktivně hledá práci. Dvacet procent už si vydělává a třetina chodí na praktická cvičení nebo školení.

Témata:  Německo uprchlíci výzkum

Související

Aktuálně se děje

5. června 2025 11:43

Jiřina Bohdalová se cítí slabší. Lidé z jejího okolí promluvili

Jiřina Bohdalová v uplynulých dnech vyděsila fanoušky, protože ji po čase zase potrápilo zdraví. Dokonce vynechala dvě akce, na nichž by za běžných okolností nechyběla. Jak mluví o jejím aktuálním stavu lidé z okolí slavné herečky? 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

36 let od masakru na Náměstí nebeského klidu. Čína šíří svá chapadla po celém světě

Čínský režim 36 let po masakru na Náměstí nebeského klidu stále bezostyšně ignoruje odpovědnost za zločiny proti lidskosti a tvrdě potlačuje svobodu projevu. Místo vyrovnání se s vlastní minulostí rozprostírá své chapadla ekonomického a politického vlivu do celého světa. Pod rouškou investic a půjček uvádí státy do chudoby. Export autoritářských praktik je varovným signálem pro všechny demokracie – a nejen pro ně. Obětním beránkem čínského vlivu se stává už i Rusko.