Kvůli zpomalující ekonomice musí německá vláda už letos počítat s tím, že na daních vybere o 5,9 miliardy eur méně, než čekala. Příští rok má pak rozdíl činit už 12,5 miliardy eur. Ještě výraznější - celkem 124,3 miliardy eur do roku 2023 - je propad při započtení financí, o které přijdou také spolkové země a obce.
I tak by se ale v absolutních číslech mělo na daních vybrat ještě více než v každém z uplynulých roků, kdy daňové příjmy překonávaly rekordy. Ještě v roce 2017 díky nim německé veřejné finance skončily celkově s přebytkem 36,6 miliardy eur, který byl nejvyšší od znovusjednocení země v roce 1990.
Nyní si ale německá vláda, která pro své politické záměry počítala s výrazně vyššími daňovými příjmy, bude muset podle pozorovatelů dát větší pozor, aby se nevrátila k rozpočtovým deficitům. Těm se spolkové republice daří vyhýbat už od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969.
V očekávání zpomalujícího růstu ekonomiky už Scholz svým vládním kolegům nařídil rozpočtovou disciplínu a lepší hodnocení priorit jednotlivých záměrů. S nižšími výdaji, než pro svůj resort požadovala, se musela smířit například ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU).
Přední německé ekonomické instituty pro letošek očekávají růst německé ekonomiky o 0,8 procenta. Ještě loni na podzim přitom odhadovaly 1,9 procenta.
