Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Rakousku je dusno kvůli zákazu šátků ve školách. Muslimové se chtějí soudit

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Zákaz nošení šátků na hlavu na základních školách, který ve středu schválil rakouský parlament, napadnou rakouští muslimové u ústavního soudu. Oznámil to dnes předseda rakouské muslimské náboženské obce (IGGÖ) Ümit Vural.

Rakouští muslimové hovoří o diskriminaci a Vural o "černém dni pro demokracii". "Zákaz šátků na hlavu na základních školách teprve povede k segregaci a diskriminaci muslimských dívek," zdůraznil Vural.

V Rakousku žilo podle agentury Reuters v roce 2017 odhadem 700.000 muslimů, což je přibližně osm procent populace. Částečně jde o důsledek přistěhovalecké vlny z Turecka v 60. a 70. letech minulého století.

Ve středu pozdě večer zákon zakazující nošení šátků na hlavu ve školách schválili poslanci obou stran vládní koalice, tedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Mnozí muslimové jsou přesvědčeni, že jejich náboženství vyžaduje nošení šátků u dívek od puberty. Menší dívky je většinou nenosí. Nový zákaz se vztahuje na první stupeň základních škol, tedy na školačky do zhruba deseti let.

Rakouská vláda ohlásila plán zakázat šátky na základních školách už loni v dubnu. Zakázat je chce také ve školkách, ale ty provozují jednotlivé spolkové země, a krok by tedy vyžadoval změnu ústavy a dvoutřetinovou podporu v Národní radě.

Už v roce 2017 schválil rakouský parlament zákaz zahalování celé tváře na veřejnosti. Tehdy šlo o součást "integračního balíčku", který také konkretizoval způsob začleňování žadatelů o azyl do rakouské společnosti a ztěžoval agitaci ve prospěch šíření radikálních myšlenek. Šátky a závoje často nosí například muslimské ženy.

Témata:  Rakousko muslimové Islám školství

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.