Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) oslabily dvě hlavní politické frakce, které budou odkázány na spolupráci zejména s posílenými liberály. Volby s nejvyšší účastí za poslední dvě desetiletí přinesly vzestup ekologických a také nacionalistických či populistických stran. Vládní strany neuspěly v Německu, Francii ani Británii, svých nejlepších výsledků naopak dosáhly vládní pravicoví nacionalisté v Itálii či Polsku.
EPP by měla místo dosavadních 221 křesel získat 180, zatímco S&D si ze 191 mandátů pohorší na 152. Obě si tedy zachovají postavení nejsilnějších skupin, v 751členném evropském sboru však již nebudou mít většinu. Třetí frakce v pořadí liberální ALDE, s níž by měla spolupracovat i koalice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Obroda, by podle kombinace dosud zveřejněných odhadů a předvolebních průzkumů mohla dosáhnout 105 křesla, což je o 38 více než minule.
Zástupci těchto frakcí vzápětí po zveřejnění odhadů začali mluvit o spolupráci. Volební lídr EPP Manfred Weber vyzval ke kooperaci socialisty i liberály a nevyloučil spolupráci se zelenými.
Oslabení EPP má jednu z příčin v německých volbách, kde sice zvítězila její nejsilnější součást CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem 28,3 procent hlasů. Dokonce o odchodu šéfky Andreji Nahlesové se hovoří v koaliční SPD, která skončila až třetí s 15,6 procenta. Naopak důvod k oslavám mají Zelení, kteří druhým místem a ziskem 20,3 procenta výrazně překonali své dosavadní maximum.
Ve Francii byly eurovolby vnímány jako souboj proevropsky zaměřené Macronovy koalice s nacionalistickým a protiunijním Národním sdružením. Marine Le Penové. Ta podle prvních odhadů dosáhla na 24 procent hlasů a o necelé dva body prezidentovu Obrodu porazila. Zatímco Le Penová hovoří o "vítězství lidu", který si "vzal zpět moc", Elysejský palác hodnotí výsledek jako "čestný neúspěch". Také ve Francii výrazně posílili zelení, kteří mají na třetím místě téměř 13 procent hlasů.
Drtivou porážkou vládních konzervativců skončily podle odhadů zveřejněných BBC volby v Británii. Zatímco strana premiérky Theresy Mayové získala okolo deseti procent hlasů, z vítěství se raduje Strana pro brexit Nigela Farage s přibližně 30 procenty. Uspěli rovněž prounijní Liberální demokraté se ziskem okolo 19 procent, kteří překonali i labouristy.
V Itálii se ke 30 procentům dostala vítězná protiimigrační Liga, jejímuž koaličnímu partnerovi, protestnímu Hnutí pěti hvězd, přisuzují odhady okolo 20 procent. Mezi obě strany se vklínila levicová Demokratická strana se ziskem přibližně 23 procent. Liga si tak patrně výrazně polepší proti loňským parlamentním volbám, v nichž dostala 17 procent hlasů, a bude patřit k nejsilnějším protievropským stranám v EP.
O rozdílně výrazných vítězstvích nacionalistických vládních politiků rozhodli voliči v Polsku a Maďarsku. Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského získalo hlasy 43 procent Poláků, jeho náskok před opoziční koalicí je však jen zhruba čtyři procentní body. Naproti tomu Fidesz Viktora Orbána zanechal s více než 52 procenty hlasů ostatní strany za sebou o desítky bodů, nejbližším konkurentem je levicová Demokratická koaliece s 16 procenty.
Na Slovensku se vládní straně Směr-sociální demokracie nepodařilo obhájit vítězství. S necelými 16 procenty skončila druhá za koalicí proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která překročila 20 procent. Posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko s 12 procenty.
Podle odhadu účasti pro všech 28 států unie se k urnám dostavilo 49 až 52 procent voličů. V eurovolbách v roce 2014 přitom hlasovalo 42 procenta voličů.
Témata: evropské volby (2019), EU
Související
3. června 2019 22:35
28. května 2019 14:42
28. května 2019 11:30
28. května 2019 9:53
27. května 2019 20:25
27. května 2019 16:35
