Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Desítky mrtvých a raněných migrantů po náletu na detenční středisko v Tripolisu

Sukhoi Su-24MK Fencer-D (Libyan Air Force)
Sukhoi Su-24MK Fencer-D (Libyan Air Force)
Foto: xairforces.net

Desítky mrtvých a zraněných si vyžádal nálet, který zasáhl detenční středisko pro migranty v Tadžuře na předměstí Tripolisu. Podpůrná Mise OSN (UNSMIL) hlásí nejméně 44 mrtvých a více než 130 zraněných. Podle agentury Reuters je udávaný počet obětí nejvyšší od začátku ofenzivy jednotek polního maršála Chalífy Haftara proti hlavnímu městu, ovládanému mezinárodně uznávanou vládou. Podle úřadu OSN zatím není jasné, kdo za útokem stojí.

Nálet zasáhl budovu se zbraněmi a vozidly a přilehlý hangár, kde milice drží přes 150 převážně súdánských a marockých migrantů, uvedla s odvoláním na místní uprchlíky agentura AP.

Organizace Lékaři bez hranic (MSF) uvedla, že ve středisku bylo 126 migrantů. Přeživší se podle MSF bojí o svůj život, organizace žádá okamžitou evakuaci středisek.

Mezinárodně uznávaná libyjská vláda nálet odsoudila jako odporný zločin a připsala ho "válečnému zločinci Haftarovi". Ministr vnitra uvedl, že za útokem stojí cizí země, které pomáhají maršálovi. Podle agentury AP pro své tvrzení ale nepředložil žádný důkaz, ani zemi nekonkretizoval. Haftar v minulosti získal pomoc od Egypta, Spojených arabských emirátů a Ruska. Ministr také popřel, že by se v detenčním středisku uchovávaly zbraně.

Haftarovy síly podle vládního komuniké podnikly nálet na středisko s migranty úmyslně, agentura AFP ale poznamenala, že v sousedství je několik vojenských zařízení, které se pravidelně stávají terčem náletů.

Představitel Haftarovy armády podle Reuters odmítl odpovědnost za útok; středisko podle něj bombardovaly milice blízké vládě v Tripolisu.

Velvyslanec OSN v Libyi uvedl, že nálet se dá považovat za válečný zločin. Útok odsoudil také italský ministr zahraničí Enzo Moavero. Ministr země, která měla Libyi pod koloniální správou, zdůraznil nutnost ochrany civilistů. Africká unie (AU) nálet označil za "příšerný zločin", jehož viníci musejí být postaveni před spravedlnost. AU také vyzvala k okamžitému příměří v okolí Tripolisu.

"Krajní znepokojení" vyjádřil úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Na místě náletu je záchranný tým a je možné, že se počet obětí zvýší, řekl mluvčí úřadu Charlie Yaxley. Podle něj není jasné, kdo za útokem stojí, proto je třeba zahájit vyšetřování. UNHCR také žádá Evropskou unii, aby okamžitě ukončila vracení migrantů do Libye.

Agentury OSN a humanitární organizace mají pravidelně námitky proti tomu, aby byli do Libye vraceni migranti zachycení ve Středozemním moři.

O vládu v Libyi kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, podporovaný Haftarem, neuznává tripoliskou vládu premiéra Faíze Sarrádže, za kterou stojí OSN. Haftar zahájil 4. dubna ofenzivu na hlavní město Tripolis, minulou středu ale utrpěl porážku, když ztratil kontrolu nad strategicky významným městem Gharján asi 100 kilometrů jihozápadně od metropole. Na neúspěch odpověděly Haftarovy síly intenzivnějším bombardováním protivníka.

Haftarova ofenziva kriticky zhoršila situaci migrantů v Libyi. Podpůrná mise OSN opakovaně vyjádřila znepokojení nad osudem asi 3500 migrantů a uprchlíků, kteří se v detenčních střediscích poblíž míst střetů ocitli v nebezpečí. UNHCR podle mluvčího před nebezpečím, které středisku v Tadžuře hrozí, varoval už před dvěma měsíci.

Témata:  uprchlíci Libye

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.