Bosna a Hercegovina je velice nestabilní země a do jisté míry ji převzali lidé, kteří mají vazby s Íránem a teroristickými organizacemi. Podle deníku The Jerusalem Post to prohlásila chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová u příležitosti státní návštěvy Izraele. Členové kolektivní hlavy bosenského státu označili výrok za propagandu a fašismus.
"(Bosenský) stát nyní kontroluje militantní islám, který převládá při tvorbě veřejného mínění," řekla Kitarovičová bez dalšího upřesnění po jednání se svým izraelským protějškem Reuvenem Rivlinem.
Před více než dvěma lety Kitarovičová uvedla, že do Bosny se vrací "několik tisíc" bojovníků teroristické organizace Islámský stát a že je třeba "podívat se pravdě do očí" a být si vědom rizika, které tito lidé představují. Reagovala tehdy na slova bosenského ministra bezpečnosti Dragana Mektiče, podle nějž jsou informace o rostoucím nebezpečí radikálního islámu v Bosně "lživé a nepodložené".
Člen trojčlenného prezidia Bosny a Hercegoviny Željko Komšić, který byl zvolen jako zástupce chorvatského národa v této zemi, podle serveru Klix.ba řekl, že je očividné, že nestabilní není Bosna, nýbrž sama Kitarovičová. Šefik Džaferović, který v prezidiu zastupuje Bosňáky, označil výrok za součást propagandy Záhřebu, která má prvky fašismu.
Nezávislý zpravodajský server Žurnal letos v březnu přišel s odhalením, že chorvatské tajné služby jsou podezřelé z přípravy zmařeného spiknutí v Bosně, při němž údajně chtěly dostat do tamních mešit zbraně a výbušniny. Podle dokumentů bosenských bezpečnostních služeb bylo smyslem těchto akcí potvrdit obvinění vyslovená Kitarovičovou, která mimo jiné prohlásila, že "Bosna a Hercegovina je hnízdo terorismu".
Vliv Íránu, jakož i spojení bosňáckých politiků s teroristickými organizacemi, je v Bosně předmětem neutuchajících diskusí a podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) také mnoha konspiračních teorií. Debaty mají svůj základ v tom, že mnohé islámské země včetně Íránu finančně i vojensky podporovaly muslimské Bosňáky během války v 90. letech. Konspirační teorie jsou oblíbené zejména v chorvatských a srbských nacionalistických kruzích.
Muslimská komunita tvoří v Bosně a Hercegovině asi 40 procent z 3,8 milionu obyvatel. Její členové jsou v zásadě umírněnými vyznavači islámu. Někteří ale přijali radikálnější vyznání, inspirované sunnitskou fundamentální formou islámu, která je státní ideologií v Saúdské Arábii. Podle odhadů je v Bosně dohromady několik tisíc vyznavačů wahhábismu.
Témata: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Islám, Írán, Kolinda Grabarová-Kitarovičová
Související
5. října 2024 10:52
21. srpna 2024 17:17
29. dubna 2024 7:43
2. listopadu 2021 10:11
13. srpna 2021 18:18
4. ledna 2021 16:53
