Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

75 let od krvavé bitvy o Dukelský průsmyk. Výročí si připomínají Slováci i Češi

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: INT

Představitelé Česka a Slovenska si dnes na slovensko-polském pomezí připomněli 75. výročí Karpatsko-dukelské operace, pokládané za jednu z nejkrvavějších bitev proti Němcům za druhé světové války. Významně se na ní podílela i československá jednotka pod velením generála Ludvíka Svobody. Slovenský ministr obrany Peter Gajdoš na Dukle vyznamenal pamětními medailemi deset válečných veteránů: pět ze Slovenska, čtyři z Česka a jedno ocenění udělil in memoriam.

Z ČR byli vyznamenáni Daniel Košťanský, brigádní generál Václav Kuchynka, nadporučice Božena Ivanová a podplukovník Josef Svoboda, řekla ČTK resortní mluvčí Danka Capáková.

"Musíme udělat vše, co je v našich silách, aby se Slovenská republika už nikdy nemohla stát snadnou obětí velmocenského nátlaku, ozbrojeného násilí a nepřátelské vojenské mašinérie," zdůraznila na pietní akci slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

"Byli ve správné chvíli na správném místě," ocenila dále bojovníky z Dukly před stovkami přítomných. "Všichni Češi, Slováci, Rusíni a příslušníci dalších národností, kteří tu v září a říjnu 1944 bojovali po boku sovětské armády, se na tomto místě neocitli náhodou, a proto oběť, kterou přinesli vlasti, z nich v mých očích nedělá oběti, ale hrdiny," řekla Čaputová.

"Chválabohu, že si vzpomněli, protože za 40 let totality jsem nedostal (vyznamenání) ani jednou. Jsem farář, za totality nám je nedávali," řekl novinářům devadesátiletý přímý účastník dukelské operace Košťanský. Nicméně dodal, že od pádu komunismu dostal 12 medailí - a nyní třináctou. Součástí programu vzpomínkových akcí za účasti vrcholných slovenských politiků, českého ministra obrany Lubomíra Metnara, zástupců Československé obce legionářské a válečných veteránů bylo kladení věnců na třech místech na východním Slovensku: u památníku bitvy o Dukelský průsmyk na slovensko-polském pomezí, u sochy generála Svobody a památníku sovětské armády ve Svidníku.

Slovensko dnes slaví Den obětí Dukly. 75. výročí Karpatsko-dukelské operace si připomíná i delegace českých válečných veteránů včele s ministrem obrany @metnarl . Tu přivítala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. #veterani #2odboj #Dukla pic.twitter.com/H3ZU79IJAn

— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) October 6, 2019

Karpatsko-dukelská operace měla podpořit Slovenské národní povstání (SNP). Toto ozbrojené protifašistické vystoupení Slováků vypuklo v srpnu roku 1944 a později bylo potlačeno. Slovensko se za druhé větové války dostalo pod silný vliv nacistického Německa.

V dukelské operaci bojovalo na sovětské straně přes 100.000 vojáků a také 1. československý armádní sbor pod velením Svobody proti asi stotisícové německé armádě. Akce trvala dva měsíce a vojska dobyla první postavení německé armády na československém území 6. října 1944.

Operace, která trvala od 8. září do 28. října 1944, je považována za největší a nejkrvavější bitvu východní fronty na slovenském území. U Dukly padlo kolem 20.000 vojáků Rudé armády. Ztráty československé jednotky, která měla v té době 16.000 vojáků, dosahovaly zhruba 2000 mužů, další tisíce utrpěly zranění.

Témata:  Slovensko Zuzana Čaputová Lubomír Metnar

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 21:48

První nominace na Ceny Anděl. Akademici je budou ještě zužovat

Členové České hudební akademie svými hlasy rozhodli o předvýběru pro letošní nominace Cen Anděl Coca-Cola 2025. Shortlisty 35. ročníku ovládli pražská rapová trojice GUFRAU a Victor Kal. díky hitu Navždycky blázen. Hned třikrát se v přednominacích objevují Ben Cristovao, James Cole a Idea nebo Anna Vaverková.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.