Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Španělsko dnes čeakají po půl roce další parlamentní volby

Španělsko, Madrid
Španělsko, Madrid
Foto: Pixabay

Madrid - Španělé dnes půjdou po půl roce opět k volbám, aby si zvolili nový parlament. Poprvé ve čtyřicetileté historii demokratického Španělska se tak opakují parlamentní volby. Od těch prosincových se totiž politické strany nedokázaly dohodnout na dostatečně silné koalici, která by byla schopna převzít vládu od konzervativních lidovců.

Loni 20. prosince žádná ze dvou tradičních stran španělské politické scény (lidovci a socialisté) nezískala dostatečnou většinu pro to, aby mohla sama sestavit vládu, jako tomu bývalo v předchozích letech. Hlasy jim ubraly nové strany, které ve volbách těžily z nespokojenosti Španělů s ekonomickou situací, zejména s vysokou nezaměstnaností.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění ale dnešní volby dopadnou podobně jako v prosinci. Jako vítězná by z nich měla opět vyjít Lidová strana premiéra Mariana Rajoye, která je u moci od konce roku 2011. Získat by měla znovu kolem 29 procent hlasů. Absolutní většinu v 350členné Poslanecké sněmovně zřejmě lidovci nedají dohromady ani s další spíše pravicovou stranou Ciudadanos, jíž odhady přisuzují opět zhruba 14 procent hlasů.

Možná jen těsně za vládními lidovci skončí radikální levicová koalice Unidos Podemos, která tak má o něco větší šance podílet se na vládě, pokud se spojí se socialisty Pedra Sáncheze. Ti by se měli dnes umístit na třetím místě s asi 22 procenty, která jim v prosinci stačila na druhou příčku.

Témata:  Španělsko volby ve Španělsku

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.