Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sestřelení letu MH17 je stále nejasné. USA tají informace, upozorňuje novinář

Sestřelený Boeing letu MH17 nad Ukrajinou: Střela raketového systémmu BUK zasáhně kabinu letadla. Tisíce šrapnelů ji proděraví naskrz.
Sestřelený Boeing letu MH17 nad Ukrajinou: Střela raketového systémmu BUK zasáhně kabinu letadla. Tisíce šrapnelů ji proděraví naskrz.
Foto: Dutch Safety Board

Washington - Navzdory probíhajícímu vyšetřování je stále ohledně sestřelení civilního letu MH17 nad Ukrajinou mnoho nejasností. Ačkoliv se opakovaně objevily informace ukazující na Rusko jako na viníka, investigativní novinář Robert Parry upozorňuje, že pravda může být zcela jiná.

Odkud se střílelo?

Největším problémem vyšetřování ohledně sestřelení civilního letounu malajských aerolinek nad Ukrajinou, ke kterému došlo 17. července 2014, je podle Parryho neustálé mlžení a zatajování informací.

Nizozemští vyšetřovatelé a americká vláda podle něj úmyslně odmítají poskytnout konkrétní informace, a to i rodinám obětí.

„Co je ještě záhadnější, nizozemští vyšetřovatelé naznačili, že Bezpečnostní rada Nizozemska nepožádala Spojené státy o radarové snímky, ačkoliv ministr zahraničí John Kerry jen tři dny po neštěstí uvedl, že americká vláda má v rukou data označující místo, ze kterého měla být odpálena raketa, která letadlo sestřelila," uvádí Parry.

Poukazuje na fakt, že ačkoliv tedy Spojené státy ústy Kerryho tvrdily, že místo odpalu znají, nizozemští vyšetřovatelé uvádí, že by jej měli identifikovat „v druhé polovině roku."

Kdo střílel?

Podle Parryho informací ukrajinské úřady tvrdí, že jejich hlavní radary byly vypnuté kvůli údržbě a mají tak dostupné pouze sekundární snímky, které zobrazují civilní letoun. Ruské úřady naopak uvedly, že mají data, která naznačují, že na MH17 mohl střílet ukrajinský letoun.

Parry také uvádí, že je v kontaktu s rodinami obětí, které opakovaně požadovaly konkrétnější informace, ale všechny odpovědi, které dostaly, byly vágní a nic neříkající.

Podle Parryho jde o úmyslný krok, který má za cíl podporovat protiruskou propagandu. „Nechává to prostor pro veřejně rozšířený dojem, že za smrt 298 lidí jsou zodpovědní etničtí Rusové a ruský prezident Vladimír Putin," vysvětluje Parry a dodává, že právě tato obvinění vznesl po tragédii John Kerry, kterého pak následovali další politici a západní média.

„Jakmile se tento názor zakořenil, ve Washingtonu o vyjasnění záhady přestal být zájem, obzvláště poté, co se objevily důkazy, které ukazovaly na části ukrajinské armády. Nizozemská zpravodajská služba (a americká zpravodajská služba to implicitně potvrdila) například uvedla, že jediné funkční protiletadlové raketové systémy BUK na východní Ukrajině 17. července 2014 byly pod kontrolou ukrajinské armády."

Navzdory různým spekulacím podle Parryho rebelové neměli raketový systém BUK ve své výzbroji, což podle něj zprávy různých zpravodajských agentur potvrzují.

Proč střílel?

„Takže by možná nejlogičtějším vysvětlením bylo, že ukrajinská armáda, která byla v té době zapojena do útoku na východě a obávala se možné ruské invaze, přemístila své systémy BUK na frontu a nedostatečně vycvičená posádka vystřelila raketu na domnělý ruský letoun, čímž omylem sestřelila let MH17," uvádí Parry.

Podle něho k takovému závěru došlo i americké zpravodajství, ale oficiálně pokračuje v ukazování na Rusko, protože se na vyšetřování podílí i Ukrajina. „Je tu možný střet zájmů, protože Ukrajina preferuje, aby veřejnost z případu MH17 i nadále obviňovala Putina."

To se podle něj shoduje i se zájmy Spojených států, které událostí okolo sestřelení MH17 využily k uvalení sankcí na Rusko.

„Obvinění proti Rusku také podporovala propagandistická média, jako je například britský server Bellingcat, který spolupracoval s mainstreamovými západními médii na dalším obviňování Moskvy a Putina – zatímco nizozemští vyšetřovatelé chodí kolem horké kaše a odmítají zveřejnit cokoliv, co by případ vyjasnilo," dodává Parry.

Témata:  sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou Ukrajinská krize USA

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin, ruský prezident

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.