Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na Krymu bude ruský raketový systém S-400, dokáže sestřelit 30 cílů najednou

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Moskva - Rusko v srpnu umístí na Krym svůj vylepšený systém protivzdušné obrany S-400, který má nahradit starší verzi S-300. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov v roce 2014.

"Očekává se, že v srpnu 2016 budou systémy S-400 vyloženy ve Feodosiji, kde budou nastálo umístěny," uvedl vojenský velitel Jevgenij Olejnikov.

Feodosija leží ve východní části Krymu. Moderní systémy protivzdušné obrany S-400 nyní chrání i ruské základny v Sýrii, kde Moskva stojí na straně prezidenta Bašára Asada.

Systém dokáže sledovat asi 300 cílů a sestřelit najednou tři desítky z nich ve vzdálenosti několik stovek kilometrů.

Severoatlantická aliance před pár dny oznámila, že posílí své východní křídlo tím, že tam rozmístí čtyři vícenárodní prapory. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga budou vojáci USA základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě.

Nikdo v NATO o podobném kroku neuvažoval až do událostí na Ukrajině. "Je to obranná, proporční odpověď na kroky Ruska na Ukrajině a na (ruskou) nelegální anexi Krymu," zdůraznil generální tajemník NATO.

Témata:  Rusko rakety S-400 Krym Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.