Běženci ze Sýrie jsou menšina. O většině uprchlíků média neinformují, upozorňuje australská premiérka

Gillardová připomíná, že na světě existuje celá řada migračních vln, které se ale do mezinárodních médií nedostaly. „Ve skutečnosti žije ohromujících 86% světových uprchlíků v rozvojových zemích, z nichž většině se dostává jen velmi malé pozornosti médií," píše politička.

Jednou z takových zemí je podle ní Čad. „Země s asi 13 miliony obyvateli se nachází v centru nesmírného regionálního zmatku, konfliktů a nestability. To vše kvůli tomu, že hostí více než 372.000 uprchlíků. Jsou to lidé, kteří uprchli před násilím v súdánském regionu Dárfúr, před zdrcující občanskou válkou ve Středoafrické republice, nebo před stupňující se hrůzou z Boko Haram v Nigérii," připomíná někdejší australská premiérka.

Přitom jde o jednu z nejchudších zemí světa. I tak se podle ní Čad snaží naplnit alespoň základní lidské potřeby svého vlastního obyvatelstva, nehledě na mnoho lidí, kteří přešli hranice. „Aby toho nebylo málo, Čad leží v oblasti Sahelu, která několik posledních let trpí akutním hladem, a klesající ceny ropy zastavila regionální ekonomický výhled. Většina uprchlíků čelí téměř identickým problémům: hladu a dehydrataci, nedostatku slušného přístřeší, náchylností k onemocněním i pokračujícím hrozbám ze strany bojovníků a teroristických skupinám, emocionálním traumatům z toho, co ztratili, a úzkosti z toho, co je před nimi," vysvětluje Gillardová.

V neposlední řadě se pak podle ní lidé obávají, že se jejich potomkům nedostane vzdělání, které potřebují, které si zaslouží a které jim slibuje Všeobecná deklarace lidských práv. Konflikty a krize jsou jedním z největších problémů a překážek ve vzdělávání dětí ve světě. „Humanitární krize a vleklé boje narušily v roce 2015 vzdělávání více než 80 milionů dětí a mladých lidí ve 35 zemí. To je tolik lidí, kolik má Německo obyvatel. Nejsou-li těmto dětem poskytnuty základní služby, jsou okradeny nejen o jejich dětství, ale také o jejich budoucnost," varuje australská politička.

Asi čtyři miliony lidí, tedy asi třetina země, bude v roce 2016 potřebovat humanitární pomoc. V regionu kolem jezera Čad, kde žije zatím poslední velká vlna uprchlíků, více než 60 procent dětí nenavštěvuje školu. Průměrný počet žáků v jedné třídě je 75 a míra negramotnosti u dospělých je 96 procent. „To je šokující statistika, kterou by neměla žádná země akceptovat," uvedla Gillardová.

I to je důvod, proč organizace Globální partnerství pro edukaci nedávno schválila Čadu ve zrychleném režimu poskytnutí nouzové vzdělávací podpory ve výši asi 7 milionů dolarů. Z ní prý budou mít prospěch jak uprchlíci, tak čadské děti. Peníze půjdou na vybudování učeben, školení pro stovky učitelů, dodávky tisíců učebnic a dalších zásob. Financována bude také léčba studentů, potraviny, voda, hygiena a zdravotní péče.

Humanitární pomoc na podobné věci podle australské političky směřuje jen ve velmi malém měřítku. Asi jen dvě procenta pomoci jdou na vzdělání. I proto podle ní svět potřebuje vytvořit finanční mechanismus, který zmobilizuje nové prostředky určené na vzdělání dětí zachycených v konfliktech a krizích po celém světě. „V této souvislosti je povzbudivé vidět, že globální lídři v posledním roce projevili vzájemné úsilí o vytvoření takové platformy, která by měla být představena v květnu na světovém humanitárním summitu v Turecku," uvedla politička.

„Konflikt a křehkost, a to nejen v Sýrii, ale také v mnoha dalších méně známých místech masové bídy, patří mezi nejvíce naléhavé a zdánlivě neřešitelné globální výzvy naší doby. Naší jedinou nadějí na zastavení tohoto koloběhu násilí a chudoby je zajistit, aby každé dítě, včetně těch, které žijí v pasti krizí, dostalo kvalitní vzdělání a získalo schopnost vybudovat si lepší budoucnost," dodává Gillardová.

Témata:  uprchlíci,  Sýrie,  Čad