Putin má tajný plán se Západem? Diplomat popsal, co Kreml chystá

Skrytá agenda

Podle experta šlo o humánní a očividně silně procítěné gesto, podobně jako v případě předchozích Putinových kondolencí západním vůdcům, jejichž země zasáhl teror. Frolov dodává, že Putinovi obvykle trvá déle, než zareaguje na teroristické útoky spáchané v Rusku, mnohdy se k národu obrátí až za několik dnů.  

"Rusko pohlíží na terorismus jako na ohrožení národní bezpečnosti, vede válku proti teroru a provádí protiteroristické operace v severokavkazském regionu a v Sýrii," pokračuje odborník. Doplňuje, že Moskva považuje za přínosné spolupracovat v boji proti terorismu se všemi zainteresovanými aktéry. Přesto, pokud Kreml volá po spojení sil se Západem v potírání globálního terorismu, nevyhnutelně prosazuje skrytou politickou agendu, soudí Frolov.  

Válka proti teroru je nástrojem k prosazení dalších ruských zahraničněpolitických cílů, tvrdí bývalý diplomat. Konstatuje, že lákáním - a pokud je nutné i silou - Moskva přesvědčuje Západ, aby ji přijal za cenného spojence a mlčky akceptoval "legitimní zájmy" Ruska v bývalém sovětském prostoru a na Blízkém východě. "Jde o obratný krok s cílem vytvořit situaci, kdy pokračování západních sankcí uvalených na Rusko za jeho podvratné aktivity na Ukrajině bude politicky a morálně neudržitelné," deklaruje expert s poznámkou, že cenný válečný spojenec nebývá trestán sankcemi.

Moskva ospravedlňovala svou loňskou vojenskou intervenci v Sýrii jako příspěvek k porážce Islámského státu (IS), přičemž Putin v OSN vyzval Západ ke spojení se s Ruskem v nové verzi "protihitlerovské koalice", připomíná odborník. Domnívá se však, že primárním cílem bylo pomoci syrskému prezidentu Bašáru Asadovi porazit ozbrojené povstání proti jeho brutální vládě a prolomit diplomatickou izolaci Ruska prosazovanou Spojenými státy. "Úspěšně to vyvedlo Rusko z mrazu, ale nepodařilo se dosáhnout bližšího vztahu charakteristického pro vojenské aliance a nevyústilo to ani v žádné geopolitické obchody," vysvětluje Frolov. Doplňuje, že Západ jen strnule sledoval, jak Rusko cílí své nálety na Západem podporované rebely, zatímco na IS se zaměřilo až ke konci své kampaně.      

Kdo chce Čečensko ve Francii?

"Moskva trvá na užším sdílení informací mezi armádami a dokonce společné bojové operaci se Spojenými státy v naději, že by jí to mohlo pomoci zajistit další ruské politické cíle," píše ex-diplomat. Konstatuje, že Rusko si nakonec muselo vybombardovat cestu k debatě záměrnými útoky na Spojenými státy podporované syrské rebely. To minulý týden přimělo amerického ministra zahraničí Johna Kerryho přicestovat do Moskvy s návrhem bližší americko-ruské kooperace a dokonce společné operace proti Frontě an-Nusrá a IS v Sýrii, čímž splnil klíčové ruské přání, poukazuje odborník. Záležitost má podle něj háček; Moskva totiž musí uzemnit Asadovo letectvo a zastavit ofenzivní operaci proti prozápadním povstalcům.  

Kerry strávil v Moskvě šest dodatečných hodin vyjednáváním a odcestoval bez uzavření dohody, připomíná Frolov. Soudí, že jde o signál, že ruský příspěvek k válce s terorem v Sýrii může být jistým způsobem zveličený a rozdíly v strategii a taktice nepřekonatelné.

"Zatímco ruská spolupráce na syrském bojišti při sjednávání lokálních příměří, zajišťování spolupráce s režimem a leteckými údery na cíle IS a An-Nusrá jsou cenné, je těžší vidět ruský příspěvek k zastavení džihádistického terorismu na Západě," deklaruje expert. Podotýká, že Moskva se nadále sama potýká s džihádisty v ruském severokavkazském regionu a navíc není jasné, na jakých základech tvrdí, že se jí podařilo zabít na 2 tisíce ruských džihádistů v Sýrii.

Podle Frolova navíc není pravděpodobné, že Rusko disponuje důvěryhodnými zpravodajskými zdroji v evropských muslimských komunitách, stejně jako rozvědkou schopnou překazit specifické teroristické operace. Ve Francii je nejvíce teroristů francouzskými občany a jde tedy o domácí problém, byť inspirovaný zahraničím, připomíná odborník. Dodává, že Rusko preferuje poradit si s touto hrozbou nastolením brutální diktatury, a proto podporuje Asada či egyptského prezidenta Abd Fattáha Sísího. "Ruské domácí řešení byl Ramzan Kadyrov v Čečensku, ale kdo chce Čečensko ve Francii?" ptá se vysloužilý diplomat.    

Expert zdůrazňuje, že výše uvedené neznamená, že ruská skrytá agenda je amorální. "Jde prostě o způsob, jakým Rusko organizuje svou zahraniční politiku," vysvětluje Frolov. Konstatuje, že pro Moskvu je vše propojené, i když zrovna přímou linku nečiní, a vše může být vyměněno za příslušnou cenu. Výzvou pro Západ tak podle odborníka zůstává nalezení způsobu protiteroristické spolupráce s Ruskem při realistickém odhadu ruské přidané hodnoty, než se začnou uzavírat širší geopolitické dohody.   

Témata:  Rusko,  terorismus,  Vladimír Putin