Americký prezident Biden jednal ve Varšavě s lídry východního křídla NATO

Účastníky odpoledne uvítal polský prezident Andrzej Duda, který summitu takzvané bukurešťské devítky předsedá. Po společném focení následovala krátká veřejná část jednání, při níž Stoltenberg vyzval lídry, aby zajistili pro Ukrajinu "to, co potřebuje, aby uspěla".

Další postup ve vojenské podpoře Ukrajiny byl jedním z hlavních témat dnešního setkání v polském hlavním městě. Někteří účastníci dlouhodobě volají po vystupňování této asistence včetně dodávek systémů protivzdušné obrany nebo stíhaček. Biden zároveň podle Bílého domu chtěl ujistit východní země NATO o tom, že Spojené státy za nimi stojí i v době zvýšených obav z kroků Moskvy.

Bukurešťská devítka vznikla v roce 2015 v reakci na agresivní postoj Ruska po anexi ukrajinského Krymu o rok dříve a nyní patří většina členů mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny, na jejíž území téměř před rokem vpadla ruská vojska. Kromě České republiky a Polska do uskupení patří také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko.

Polský prezident na úvod summitu řekl, že loňská ruská invaze změnila bezpečnostní situaci v Evropě a že Severoatlantická aliance musí plánovat další kroky v přípravě na summit NATO naplánovaný na červenec. Litevský prezident Gitanas Nauséda, jehož země bude summit hostit, dnes volal po větší angažovanosti USA na východě Evropy.

Po skončení summitu Fiala novinářům v souvislosti s děním na Ukrajině řekl, že jsou "před námi těžké týdny a měsíce, které mohou být klíčové". I on vyzval k tomu, aby pomoc Ukrajině pokračovala. Připomněl, že Česko patří mezi největší podporovatele Ukrajiny.

V závěrečné deklaraci lídři vyzvali k posílení přítomnosti NATO na jeho východním křídle. Uvedli, že Bidenova a Stoltenbergova přítomnost na setkání ve Varšavě slouží jako "důkaz pevnosti transatlantické vazby a podtrhuje neochvějný závazek NATO chránit každou píď aliančního území". Zároveň vyjádřili "pevnou podporu" snahám Ukrajiny o integraci do euroatlantických struktur.

Biden přicestoval do Varšavy v pondělí po překvapivé návštěvě Kyjeva. V úterý měl v polské metropoli před tisíci lidmi projev, ve kterém mimo jiné znovu ujistil, že USA a další země nepoleví v podpoře Ukrajiny a Rusko ve své válce proti sousední zemi nikdy nezvítězí. Předtím v Moskvě dlouze řečnil Putin a z války obvinil Západ.

Česko a dalších osm zemí žádá posílení východního křídla NATO

Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl dnes podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz. Deklarace přijatá lídry takzvané bukurešťské devítky (B9), kam patří i Česká republika, označuje Rusko za největší hrozbu pro bezpečnost spojenců a slibuje další podporu Ukrajině s cílem obnovit její mezinárodně uznávané hranice.

"Rusko je nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců," píše se v prohlášení premiérů a prezidentů Bulharska, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. "Spojenci jsou odhodláni... posílit spojeneckou vojenskou přítomnost v našich zemích," pokračuje text, který má ČTK k dispozici.

"Všichni spojenci se shodli, že by se vzájemně podporovali v případě ohrožení," řekl novinářům zahraničněpolitický poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy, který deklaraci prezentoval po jednání lídrů B9 s americkým prezidentem Joem Bidenem. Biden předtím spojence ujistil, že považuje princip kolektivní obrany NATO za "posvátný závazek".

NATO v posledních letech trvale posiluje své aktivity na východním křídle aliance v reakci na anexi poloostrova Krym a další kroky Ruska. Po loňské invazi na Ukrajinu se spojenci dohodli na vytvoření čtyř nových bojových skupin v zemích B9 a na posledním summitu lídři NATO přišli s plánem zvětšit všechny tyto útvary až na 5000 lidí.

Litevský prezident Gitanas Nauséda v podvečer uvedl, že během odpoledního jednání navrhl Bidenovi rozmístění raketometů HIMARS, útočných vrtulníků a systémů pro monitorování vzdušného prostoru v pobaltských zemích. Americký prezident po jednání před novináře nevystoupil a prohlášení Bílého domu pouze konstatovalo, že lídři hovořili o "posíleném obranném postoji na východním křídle NATO".

Kromě tohoto bodu se mluvilo také o další podpoře Ukrajiny, která žádá Západ o moderní vojenskou techniku včetně bojových letounů. Polský prezident Duda podle médií řekl, že před dodáním stíhaček by se na takovém postupu nejprve museli shodnout spojenci. Pokud by takové rozhodnutí bylo schváleno, Polsko by podle prezidenta nejprve poskytlo stíhačky MiG.

Duda a další lídři ve společném prohlášení odsoudili ruskou agresi a vyjádřili podporu snaze Ukrajinců obnovit kontrolu nad svým územím. "Snahy Ukrajiny v tomto směru budeme dál podporovat, tak dlouho, jak to bude nutné," uvádí deklarace.

Témata:  Joe Biden,  Jens Stoltenberg,  Petr Fiala ,  NATO (Severoatlantická aliance)