Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bělorusko podle Lukašenka uvedlo do bojového režimu komplexy Iskander

Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin (aranžované snímky běloruské státní propagandy).
Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin (aranžované snímky běloruské státní propagandy).
Foto: president.gov.by

Bělorusko uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko, prohlásil dnes běloruský lídr Alexandr Lukašenko na společné tiskové konferenci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Minsku. Putin přítomné novináře ujistil, že Rusko nemá v plánu Bělorusko "pohltit", a řekl, že s Lukašenkem během dnešního setkání probíral pokračující spolupráci na společných vojenských cvičeních a vývoji nové vojenské techniky.

Bělorusko od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. O tom, že Rusko hodlá Bělorusku dodat raketové komplexy Iskander, které mohou odpalovat balistické rakety krátkého doletu s potenciálně jadernou hlavicí, informoval Putin v červnu. Podle tvrzení mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata už ovšem Rusko těmito raketami na Ukrajinu z běloruského území útočilo.

Ruskému vpádu na Ukrajinu předcházelo loni v zimě rozsáhlé společné cvičení ruské a běloruské armády v Bělorusku. Podle dnešního Putinova vystoupení na konferenci v Minsku hodlají obě země v praxi společných manévrů pokračovat.

"Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v praxi pravidelných společných cvičení i dalších aktivit týkajících se operativní bojové přípravy," sdělil ruský prezident. Podle Putina se nabízí také možnost, že se Rusko bude podílet na přípravě posádek běloruských armádních letounů uzpůsobených k použití munice se speciální jadernou bojovou hlavicí.

Načrtnutá vojenská a ekonomická spolupráce obou zemí ale neznamená, že se Rusko snaží Bělorusko "pohltit", upozornil Putin. Uvedl, že tyto "fámy" jsou pokusem nepřátel Běloruska a Ruska zpomalit "integrační proces" obou zemí. Rusko a Bělorusko tvoří formálně svazové soustátí od roku 1999.

Lukašenko zdůraznil, že Bělorusko se bez Ruska nedokáže obejít. "Buďme upřímní. Jsme schopni sami bez Ruska ochránit svoji nezávislost a suverenitu? Nejsme," uvedl.

Ruský vůdce se vydal na návštěvu do Běloruska poprvé od června 2019. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov popřel spekulace, že účelem dnešní Putinovy cesty je přesvědčit Bělorusko k přímé účasti v konfliktu na Ukrajině. Novináři pozvaní na tiskovou konferenci se ale Lukašenka a Putina na válku na Ukrajině nedotazovali. Namísto toho se například zajímali, zda by Putin pogratuloval svému protějšku Emmanuelovi Macronovi, kdyby při nedělním finále mistrovství světa ve fotbale bývala zvítězila nikoli Argentina, ale Francie. Macron je s Putinem v telefonickém kontaktu a v minulosti byl kritizován za svůj poměrně vstřícný postoj k ruskému lídrovi.

Jednání v Minsku se účastnil také například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten ke schůzce sdělil, že Putin a Lukašenko potvrdili kurz obou zemí směřující k posílení nezávislosti Ruska Běloruska i jejich svazového soustátí.

Témata:  Vladimír Putin Alexandr Lukašenko Rusko Bělorusko

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 13:47

Kondomy došly. Organizátoři olympijských her čelí nečekanému problému

Organizátoři zimních olympijských her v Itálii čelí nečekanému logistickému problému. V olympijské vesnici došly zásoby kondomů zdarma, a to v rekordním čase pouhých tří dnů od zahájení akce. Podle italského deníku La Stampa si sportovci na nedostatek stěžují a čekají na slíbené doplnění zásob, jehož termín je zatím nejasný.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.