Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty, Krym je podle Lukašenka ruský

Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.

"Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu," uvedl podle ruské agentury Lukašenko.

Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože "humanitární koridor" vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.

V Polsku dnes poslanci, mezi kterými má většinu vládní tábor, schválili novelu zákona o ochraně hranice, přičemž zamítli všechny změny navržené senátory, mezi kterými má naopak převahu opozice. Zákon následně podepsal prezident Andrzej Duda, uvedl server Onet s odvoláním na šéfa prezidentské kanceláře. Novela umožní i po vypršení výjimečného stavu zakázat pobyt v pohraničním pásmu, a to pouhým nařízením ministra vnitra. Výjimečný stav, který v prosinci končí, nedovoloval v pohraničním pásmu pobývat novinářům, ochráncům lidských práv a humanitárním organizacím. Ve zprávách o dění na hranici, kde mezitím přišlo o život více než deset migrantů, jsou tak média z polské strany odkázána téměř výlučně na úřední zdroje. Novela vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku.

Senát a ombudsman pokládají novelu za odporující polské ústavě, protože omezuje právo občana pohybovat se po území vlastní země a právo na informace. Navíc ministr vnitra získává novelou větší pravomoci než hlava státu: smí totiž fakticky vyhlásit výjimečný stav v části země, napsal na svém webu opoziční list Gazeta Wyborcza. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle deníku předstírá, že problém nevidí a tvrdí, že na posouzení ústavnosti je v Polsku jedině ústavní soud.

Lukašenko označil Krym za ruské území, Bělorusko dosud anexi neuznávalo

Poloostrov Krym se právně i fakticky stal součástí Ruské federace po tamním referendu na jaře 2014, řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který dnes zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Bělorusko, tradičně blízký spojenec Ruska, až dosud ruskou anexi ukrajinského poloostrova neuznávalo, podobně jako většina zemí světa a sama Ukrajina, která se dožaduje vrácení území Ruskem "dočasně okupovaných" . Lukašenko nyní dodal, že běloruské uznání Krymu jako části Ruska zpečetí jeho chystaná návštěva poloostrova.

"Všichni chápeme, že Krym je fakticky ruským Krymem. Po referendu se stal ruským i de iure," řekl Lukašenko v narážce na hlasování o připojení k Rusku, zorganizované v březnu 2014 pod dohledem ruských vojáků. Jeho výsledky většina světa neuznala.

Lukašenko v rozhovoru dále uvedl, že má v úmyslu Krym navštívit, a to ve společnosti ruského prezidenta Vladimira Putina, což prý definitivně zpečetí uznání Krymu za ruské území.

Lukašenkova nynější vyjádření kontrastují s mnohem neutrálnějším postojem, který zaujal bezprostředně po ruské anexi Krymu a ruské podpoře separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014. Lukašenko ale nyní vděčí Moskvě za to, že se udržel u moci po nebývalé vlně protestů, která se v Bělorusku vzedmula po prezidentských volbách z loňského srpna. Jejich vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, ale statisíce Bělorusů vyšly do ulic, aby protestovaly proti zfalšování voleb, za jejichž vítězku pokládaly opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Tu úřady přiměly k odjezdu ze země. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil. K ústupkům jej nepřiměly ani západní sankce.

Nezávislý list Naša Niva připomněl, že ještě nedávno Lukašenko hovořil o Krymu jinak: v dubnu 2014 prohlásil, že Krym je fakticky ruským územím, což se mu nelíbí, a vyčetl Ukrajincům, že kdyby Krym považovali za své území, tak by za Krym bojovali. Ale toto území si neubránili.

A ještě letos v srpnu, v odpovědi na dotaz ohledně perspektiv uznání anexe Krymu, Lukašenko ironicky Rusům vyčetl, že ani v Rusku zřejmě všichni Rusové nepokládají poloostrov za ruský: "Až poslední oligarcha v Rusku uzná Krym (za ruský) a začne tam dodávat výrobky, tak s uznáním nebudu dlouho váhat. I když mne mnozí nabádají ke zdrženlivosti."

Lukašenko podle tisku narážel na skutečnost, že nejen oligarchové, ale i některé státní či polostátní ruské firmy se vyhýbají podnikání na Krymu v obavě z uvalení západních sankcí.

Témata:  Bělorusko,  Alexandr Lukašenko,  Krym