Bezpečnost Evropy závisí na Polsku, Západ nás neochrání, prohlásil Tusk

"Dávno už neplatí, že Západ je tady k tomu, aby nás - pro to, že jsme Západ - chránil před jakoukoli hrozbou, zejména tou přicházející z Východu," uvedl Tusk u příležitosti 20. výročí vstupu do EU v roce 2004. Polsko se podle jeho slov stává silnou zemí, silným a rozumným národem, zodpovědným za obranu Polska i celé Evropy.

Premiér dodal, že 20leté členství jeho země v EU není cílová čára a Polsko si musí prosadit své místo v Evropě a ve světě. "Musíme se starat o Evropu a naše místo v Evropě, o Západ, o NATO - každý den," zdůraznil. "Buď se budeme o naši bezpečnost, o evropskou jednotu, o dlouhověkost NATO starat, nebo se to všechno rozpadne na kousky," dodal.

Polsko už dříve rozhodlo, že vyčlení přibližně 850 milionů zlotých (198 milionů eur) na vojenskou jednotku, jejímž úkolem bude ochrana východních hranic země. 

Polský ministr národní obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil podle agentury PAP alokaci prostředků během setkání s vojáky a veliteli 19. mechanizované brigády ve městě Lublin na východě země.

Uvedená částka je "dosud nejvyšší a za účelem ochrany hranic ji dostane vojenská pracovní skupina Podlasie", upřesnil šéf resortu obrany.

"Investujeme stále více... abychom se ujistili, že tato skupina bude funkční a bude provádět své mise," dodal ministr.

"Digitální a počítačová bezpečnost sama o sobě nestačí," pokračoval Kosiniak-Kamysz a vysvětlil, že se prostředky nevyužijí pouze k elektronickému sledování, ale i k zajištění fyzické přítomnosti vojáků přímo na hranicích.

Polsko sdílí nejdelší část své východní hranice s Ukrajinou, kde od února 2022 probíhá ruská invaze, as Běloruskem, jehož autoritářský prezident Alexandr Lukašenko má dlouholeté úzké vztahy s Kremlem.

Polský prezident Andrzej Duda navíc deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

Duda v rozhovoru pro portál Fakt.pl, který vznikl během jeho nedávné návštěvy ve Spojených státech amerických, řekl, že program sdílení jaderných zbraní je už nějaký čas tématem polsko-amerických rozhovorů. 

"O tomto tématu jsem se bavil několikrát. Musím přiznat, že jsem vyjádřil naši připravenost. Rusko stále více militarizuje Kaliningrad a nedávno poslalo své jaderné zbraně do Běloruska. Pokud se naši spojenci rozhodnou poslat jaderné zbraně v rámci programu i na naše území, aby se posílilo východní křídlo NATO, tak jsme na to připraveni," uvedl polský prezident. 

Americké jaderné zbraně jsou momentálně v rámci programu umístěny ve čtyřech evropských zemích. Konkrétně jde o Belgii, Německo, Itálii a Holandsko. Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného zastrašování, členským zemím aliance bez nich poskytuje jaderné hlavice.

Duda také v nedávném rozhovoru pro litevskou televizi vyzval ostatní členské státy NATO ke zvýšení produkce munice jako prostředku k odstrašení potenciálních ruských útoků. Podle jeho slov je nezbytné, aby Evropa spojila síly s USA a zvýšila výrobu munice, hlavně dělostřeleckých granátů, s cílem zajistit bezpečnost regionu. 

Během litevského summitu Iniciativy Trojmoří totiž upozornil na skutečnost, že Rusko bude brzy schopno vyprodukovat více než dva miliony dělostřeleckých granátů ročně, což považuje za značnou hrozbu. Zásoby munice v zemích NATO označil za zcela nedostatečné.

Polský prezident dále vyzval ke zvýšení obranného potenciálu na Západě. Podle něj jde o nejdůležitější roli členů Aliance, včetně střední Evropy, která by spolu s podporou Ukrajiny měla umožnit Západu bránit se proti ruské expanzi.

Témata:  Donald Tusk,  Polsko