Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Biden dorazil do Londýna na pohřeb královny, jednání s Trussovou je odloženo

Joe Biden, prezident USA
Joe Biden, prezident USA
Foto: Facebook Joe Biden

Americký prezident Joe Biden se dnes odpoledne stejně jako mnozí další zahraniční státníci poklonil u rakve Alžběty II. v sídle britského parlamentu. Biden, který na pondělní pohřeb přiletěl do Londýna v sobotu večer, se dnes měl neformálně sejít s britskou premiérkou Liz Trussovou; podle listu The Guardian bylo ale toto setkání odloženo na středu do New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN.

Nová britská ministerská předsedkyně dnes jednala mimo jiné s představiteli Irska a Kanady.

Alžbětiným pozůstatkům se dnes vedle Bidena a jeho manželky Jill poklonily například delegace ze Singapuru a Samoy, které patří do britského Společenství. Podle televize Sky přišla k rakvi i ukrajinská první dáma Olena Zelenská. Státníci vzdali hold Alžbětě II. ve Westminsterském sále, kterým od středy proudí desetitisíce lidí toužících naposledy se rozloučit s oblíbenou královnou.

Na pohřbu nejdéle vládnoucí britské panovnice se očekává zhruba 500 hlav států, premiérů, dalších vysokých představitelů řady zemí z celého světa a rovněž členů zahraničních panovnických rodů. Budou mezi nimi mimo jiné kanadský premiér Justin Trudeau, australský premiér Anthony Albanese a předsedkyně vlády Nového Zélandu Jacinda Ardernová. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Mezi dalšími evropskými hosty budou mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, německý prezident Frank-Walter Steinmeier, italský prezident Sergio Mattarella či irský prezident Michael D. Higgins a premiér Micheál Martin.

Trussová dnes byla na audienci u Karla III. v Buckinghamském paláci, od úmrtí královny se sešli podruhé. O obsahu setkání nejsou v médiích žádné podrobnosti, pouze několik fotografií.

Premiérku v jejím sídle v Downing Street dnes navštívili irský premiér Martin a kanadský premiér Trudeau. V podvečer se Trussová podle informací listu The Guardian setkala s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Martin zveřejnil na twitteru snímek, jak podepisuje kondolenční knihu, a vyzdvihl přínos Alžběty II. ke "smíření těchto ostrovů". Podle televize Sky Martin s Trssovovu nehovořili jen o formalitách, ale také o vztazích obou zemí.

Gaston Browne, premiér Antiguy a Barbudy, která je součástí britského Společenství, se setkal s Karlem III. a podepsal listiny, ve kterých ho uznává za krále. Browne přesto vzápětí oznámil, že chce do tří let uspořádat referendum o odluce od Británie a o přechodu k republikánskému zřízení, píše The Guardian.

Hlavním bodem dnešního programu v Londýně v předvečer státního pohřbu je recepce, kterou v Buckinghamském paláci pro zahraniční smuteční hosty pořádá Karel III. Pro mnoho lídrů to bude jediná příležitost ke společným rozhovorům.

Pozvání některých osob na pohřeb vyvolalo pozdvižení. Jde například o saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána, který je obviňován z toho, že nařídil vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu v roce 2018. Korunní princ a jeho vláda toto obvinění odmítají. Agentura Reuters dnes odpoledne s odkazem na zdroj z britského ministerstva zahraničí napsala, že účast prince na pohřbu královny se již neočekává a že za změnou plánu stojí Rijád.

Snoubenka zavražděného novináře Hatice Cengizová pozvání saúdskoarabského korunního prince na pohřeb a označila za skvrnu na památce zesnulé panovnice.

Kritiku vyvolalo také pozvání čínského prezident Si Ťin-pching, jelikož čínská vláda je obviňována ze zločinů proti lidskosti. Si se však pohřbu nezúčastní, místo něj dorazí viceprezident Wang Čchi-šan.

Pozvánku na smuteční obřad neobdrželi zástupci Ruska, Běloruska, Sýrie, Barmy, Venezuely a Afghánistánu. Pouze na úrovni velvyslanců mohou být zastoupeny Írán, Severní Korea a Nikaragua.

Média původně informovala, že Biden s Trussovou se dnes neformálně setkají v Downing Street. List The Guardian ale s odkazem na zástupce obou zemí píše, že schůzka byla přesunuta na středu a lídři tedy budou jednat v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN. Zdroje z obou zemí tvrdí, že to má umožnit hlubší bilaterální rozhovor a že nejde o důsledek sporů. The Guardian ale v této souvislosti píše, že zatímco Biden s Trussovou sdílí názory pokud jde o tvrdý přístup k Rusku za jeho invazi na Ukrajinu či ohledně postupu proti čínské rozpínavosti, má s ní neshody týkající se Severního Irska.

Takzvaný protokol o Severním Irsku je jedním z pilířů brexitové dohody mezi Británií a EU. Upravuje mimo jiné celní kontroly zboží přepravovaného z britské pevniny do Severního Irska, což má umožnit, aby severoirská hranice s Irskou republikou zůstala otevřená. S argumentem, že protokol je pro britské podniky příliš velkou zátěží, Trussová navrhla jednostranně zrušit některé části dohody. Washington varoval, že podobné kroky "by neprospěly" obchodní dohodě mezi USA a Spojeným královstvím. Očekává se, že Biden, který je hrdý na své irské kořeny, dá najevo odhodlání bránit Velkopáteční dohodu z roku 1998, která ukončila desetiletí násilí mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku, a vyzve Trussovou, aby pokračovala v jednání s Bruselem, píše The Guardian.

Témata:  Joe Biden Královna Alžběta II. Liz Trussová

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.