Zákon počítá s výdaji na obranu v hodnotě 858 miliard dolarů, což je o deset procent více než letos. Na další domácí výdaje půjde 772,5 miliardy dolarů, což je meziroční nárůst o šest procent. Zhruba 45 miliard dolarů je vyčleněno na pomoc Ukrajině a státům Severoatlantické aliance, jež pomáhají napadené zemi. To je více, než kolik původně navrhovala Bidenova administrativa.

Ze schválených bezmála 45 miliard dolarů pro Ukrajinu bude přibližně devět miliard dolarů směřovat na vojenskou pomoc a téměř 16 miliard dolarů na ekonomickou a humanitární pomoc této zemi napadené Ruskem. Kromě toho je naplánováno 12 miliard dolarů na doplnění zásob a munice americké armády poté, co jejich část dodala na Ukrajinu. Dalších sedm miliard dolarů je určeno na dodatečné výdaje amerických vojáků v Evropě.

Spojené státy přicházejí se zvýšením vojenské pomoci Ukrajině poté, co o ni minulý týden na návštěvě USA požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Vaše peníze nejsou charita, je to investice do globální bezpečnosti a demokracie, se kterou naložíme nejzodpovědnějším způsobem," řekl Zelenskyj oběma komorám amerického Kongresu.

Zákon také počítá s asi 40 miliardami dolarů na mimořádné výdaje. Tyto peníze většinou půjdou na pomoc městům a obcím po celých USA, které se zotavují ze sucha, hurikánů a dalších přírodních katastrof.

Zákon v uplynulých týdnech schválily obě komory Kongresu. V Senátu pro něj hlasovala i řada republikánů, ve Sněmovně reprezentantů pak zákonodárci hlasovali více po stranické linii. Šéf republikánů v dolní komoře parlamentu Kevin McCarthy označil zákon za "obludnost". Podle něj počítá s příliš vysokými výdaji a současně vyčleňuje jen malé prostředky na potírání nelegální migrace a pašování drog. Varoval také, že republikáni, kteří příští týden převezmou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, nebudou v budoucnu vypisovat Ukrajině "bianco šek". Vládní demokraté naopak vyzdvihovali větší výdaje na pomoc chudým studentům či na prevenci proti drogám.