Biden schválil vyslání dalších vojáků na východ Evropy, Johnson mluvil s Putinem

Nově přicestuje 2000 vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a v Polsku. Moskva tyto americké kroky označila za "ničivé". Britský premiér Boris Johnson v telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyjádřil znepokojení nad "nepřátelskou" aktivitou u ukrajinských hranic, kde Rusko rozmístilo desetitisíce svých vojáků.

Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby upřesnil, že většina z 2000 vojáků bude směřovat do Polska. Dodal, že nejde o permanentní krok, ale o reakci na ruské aktivity. Zdůraznil, že Washington se snaží zvýšit odstrašující sílu a prezentovat připravenost k obraně ve východní Evropě a že žádní američtí vojáci nebudou posláni na Ukrajinu.

Agentura Reuters napsala, že do Rumunska odjede 1000 vojáků z americké jednotky, která je nyní v německém Vilsecku, do Polska zamíří 1700 vojáků ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně a z téže základny bude 300 vojáků přesunuto do Německa.

Jednotky, jež nově USA posílají do Evropy, nepatří k 8500 vojákům, které Pentagon uvedl na Bidenův příkaz minulý týden do pohotovosti. Tato skupina je připravena k rychlému přesunu do Evropy v případě potřeby.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg rozmístění Američanů v Polsku, Rumunsku a Německu ocenil. "Je to důrazný projev amerického odhodlání a dodatek k jiným nedávným příspěvkům Spojených států k naší sdílené bezpečnosti," sdělil generální tajemník aliance.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško ohlášené americké vojenské přesuny komentoval slovy, že "tyto ničím neopodstatněné ničivé kroky pouze přispějí k vojenskému napětí a zúží pole pro politická rozhodnutí".

Západ v souvislosti s rozmístěním ruských vojsk u hranice s Ukrajinou podezírá Moskvu, že chystá invazi do sousední země. Moskva to popírá.

Britský premiér Johnson po úterní cestě do Kyjeva, při které chtěl podpořit v současné situaci ukrajinské vedení, v dnešním telefonátu s Putinem "zdůraznil, že jakékoli další narušení celistvosti ukrajinského území by bylo tragickou chybou". Uvedla to Johnsonova kancelář. Se šéfem Kremlu mluvil také o potřebě dialogu a diplomacie a o nutnosti zahrnout Ukrajinu do jednání. Putin pak podle agentury TASS britskému premiérovi řekl, že NATO nereagovalo adekvátně na požadavky Moskvy týkající se zajištění ruské bezpečnosti.

Moskva v závěru loňského roku mimo jiné vyzvala Washington, aby zaručil, že nepřipustí další rozšíření NATO o země východní Evropy včetně Ukrajiny a nebude na území členských zemí poblíž Ruska rozmisťovat zbraňové systémy. Jak USA, tak NATO ale ruský požadavek týkající se vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance razantně odmítly a podle Moskvy nereagovaly uspokojivě ani na další body ruské žádosti.

Podle materiálů zveřejněných španělským listem El País USA a NATO navrhují Kremlu jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry. Agentura Bloomberg v této souvislosti s odvoláním na své zdroje napsala, že USA sdělily Rusku, že jsou ochotny s ním diskutovat o způsobu, jak by si mohlo ověřit, že se na aliančních základnách v Rumunsku a v Polsku nenacházejí střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Moskva by ovšem musela být ochotná sdílet podobné informace o některých svých vojenských základnách.

Kreml dnes oznámil, že ve věci bezpečnostních požadavků vůči Západu má podporu Číny. Prezident Putin se v pátek v Pekingu sejde se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a zúčastní se také zahájení zimní olympiády.

V souvislosti s nynější krizí mezi Ruskem a Ukrajinou kritizoval Západ, zejména Británii, chorvatský sociálně demokratický prezident Zoran Milanović. Vyzval k dohodě s Ruskem a upozornil Ukrajinu, že "si nepřivodí štěstí, když bude poslouchat Londýn". Nad "neskutečnými" prezidentovými výroky vyjádřil údiv konzervativní premiér Andrej Plenković, který se Ukrajincům omluvil.

Témata:  USA,  Rusko,  Joe Biden,  U.S. ARMY