Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku. Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle 5000 vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.

Tento krok má podle Bidena přispět k tomu, aby aliance byla schopna "odpovědět na hrozby přicházející ze všech směrů a ve všech oblastech: na zemi, ve vzduchu a na moři".

Americký prezident také připomněl, že Spojené státy letos už vyslaly 20.000 vojáků do Evropy jako posily v reakci na agresivní ruské kroky, čímž počet amerických vojáků na starém kontinentu stoupl na 100.000.

Šéf Bílého domu upozornil, že ruský prezident Vladimir Putin by si přál "finlandizaci" Evropy ve smyslu posunu evropských zemí k neutralitě, ale místo toho se dočkal posílení NATO v Evropě, a to i o tradičně neutrální Finsko a Švédsko. Ty se nyní, po odvolání tureckého veta, připravují na přizvání do aliance.

Biden, jehož země poskytuje většinu vojenské síly NATO, také uvedl, že summit vysílá "bezchybnou zprávu, že NATO je silné a jednotné" a že "NATO je nyní potřeba více, než kdykoliv dříve".

Pozorovatelé ale připomínají, že napětí mezi spojenci budí raketově rostoucí ceny energií a dalšího zboží, nejistota ohledně výsledku protahující se války Ruska proti Ukrajině a citlivým tématem se jeví také peníze. Pouze devět ze tří desítek členských zemí v současnosti plní alianční cíl vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu - a to se očekává, že se spojenci v Madridu dohodnou na bezmála osminásobném posílení sil rychlé reakce NATO ze stávajících 40.000 na 300.000 vojáků.