Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Borrell čelí kritice za přirovnání Evropy k zahradě a většiny světa k džungli

Josep Borrell
Josep Borrell
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell čelí kritice kvůli vyjádřením z minulého týdne, kdy při projevu v Bruggách na Evropské diplomatické akademii přirovnal Evropu k "zahradě" a většinu zbytku světa k "džungli".

Někteří označili slova tohoto španělského politika zastupujícího unijní diplomacii za "kolonialistický jazyk" a ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů (SAE) si kvůli tomu v pondělí předvolalo šéfa unijní mise v SAE k podání vysvětlení. Informoval o tom dnes deník El País.

Ministerstvo SAE označilo Borrellovo vyjádření za "nevhodná a diskriminující" slova, která "mohou zhoršit atmosféru netolerance a diskriminace ve světě". "Metafora o zahradě a džungli vychází z koloniální mentality, která je absolutně nepřijatelná," napsal v úterý na sociálních sítích také mluvčí íránského ministerstva zahraničí.

Rovněž mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová Borrellovu metaforu kritizovala. "Borrell to nemohl říct lépe: nejlépe prosperující systém vytvořený v Evropě byl živen díky koloniím, které nemilosrdně utlačoval. Právě tato logika segregace a filozofie nadřazenosti položila základy fašismu a nacismu," uvedla Zacharovová na síti Telegram.

Kontroverzní metaforu Borrell pronesl minulý čtvrtek v belgických Bruggách při zahájení pilotního programu Evropské diplomatické akademie. "Evropa je zahrada. Postavili jsme zahradu, kde všechno funguje. Je to nejlepší kombinace svobody, ekonomické prosperity a sociální koheze," řekl Borrell. "Většina světa je džungle a džungle může napadnout zahradu. Zahradníci by se o zahradu měli starat, ale nemohou to dělat stavěním zdí....protože zeď nebude nikdy dost vysoká, aby zahradu ochránila," dodal šéf unijní diplomacie. Dále ale také řekl, že "zahradníci by měli jít do džungle" a že Evropané by se měli více zajímat o zbytek světa.

Borrell v pondělí odmítl kritiku, nicméně připustil, že asi nevyjádřil dobře, co chtěl říct. "Mělo to být poselství solidarity," uvedl. Chtěl studenty motivovat, aby se více zajímali o dění ve světě. V úterý pak zveřejnil na webu unijní diplomacie své vysvětlení této metafory.

Deník El País citoval také reakce několika politologů, kteří Borrellova vyjádření rovněž nepovažují za šťastná: "Tenhle typ komentářů je částečně důvodem, proč se mnoho rozvojových zemí nepřipojilo k EU a USA v odsouzení ruské agrese. Zdánlivě neškodné komentáře, jako je tento, oživují traumatické vzpomínky na globální nespravedlnost, rasismus a kolonialismus v ´džungli´ ze strany ´zahrady´," míní Mohamad Forough z Německého institutu pro globální studia (GIGA).

Luiza Bialasiewiczová z katedry evropských studií Amsterdamské univerzity považuje Borrellova slova za "kopii nejhorší neokonzervativní geopolitiky z počátku tohoto století". Kanadský velvyslanec při OSN Bob Rae je označil za "hroznou analogii".

Témata:  Josep Borrell

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.