Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Británie a Francie podepsaly dohodu, má vyřešit migrační krizi v Lamanšském průlivu

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Britská ministryně vnitra Priti Patelová dnes novináře ujistila, že vyjednávání mezi Británií a Evropskou unií o obchodní dohodě upravující vztahy po britském odchodu z evropského bloku pokračují. Média tvrdí, že o nevyřešených bodech bude britský premiér v nejbližších dnech jednat s šéfkou unijní exekutivy. Ministryně zároveň informovala, že Londýn a Paříž dnes podepsaly dohodu, která má čelit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.

O brexitovém jednání ministryně řekla, že "bude pokračovat". "Jako vláda jsme povinni zajistit, aby tyto rozhovory pokračovaly, abychom mohli dosáhnout nezvratného konce, to je velmi jasné, zároveň se ale připravujeme na konec přechodného období tak, jak od nás naše země očekává," dodala Patelová podle agentury Reuters.

Britský premiér Boris Johnsons podle tisku předpokládá, že o sporu o rybolovné kvóty bude během příštích 48 hodin hovořit s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Británii a Evropské unii zbývají dny pro uzavření dohody o příštích vztazích, pokud mají takový dokument do konce roku schválit na obou stranách parlamenty. Pokud se to nestihne, zkomplikují od ledna obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty. V posledních týdnech sice britští a unijní vyjednavači dokončili formulace značné části mnohasetstránkové společné smlouvy, rybolovná práva, pravidla hospodářské soutěže a dohled nad řešením sporů však stále zůstávají otevřené.

Britsko-francouzská dohoda o migraci podle Patelové počítá se zdvojnásobením počtu policistů hlídajících francouzské pláže. Nasazena budou i nová technická zařízení, včetně radarů a bezpilotních letadel. Na tato opatření obě země podle agentury AP vynaloží 31,4 milionu eur (asi 823 milionů Kč). Cílem je uzavřít nebezpečnou cestu do Británie, kterou se převaděči pokoušejí překonat s migranty riskantním způsobem v malých člunech.

Policisté letos zadrželi stovky lidí včetně dětí při pokusech dostat z provizorních táborů na severu Francie na jih Anglie nebezpečnou plavbou přes jednu z nejrušnějších lodních tras na světě. Někteří migranti utonuli.

"Díky většímu počtu policejních hlídek na francouzských plážích a lepšímu sdílení zpravodajských informací jsme již zaznamenali, že z francouzských pláží odplouvá méně migrantů," uvedla ministryně. Británie a Francie podle ní hodlají příští rok pokračovat ve spolupráci, aby na společné hranici poklesl migrační tlak.

Important new agreement tonight by ?? and ?? to tackle small boat crossings in the Channel, signed earlier this evening by Home Secretary @pritipatel and her ?? counterpart Interior Minister @GDarmanin https://t.co/TJgF0gXyV2

— Ed Llewellyn (@EdLlewellynFCDO) November 28, 2020

Mnoho migrantů se podle AP vydalo na plavbu v malých člunech organizovanou pašeráky, protože kvůli pandemii a protinákazovým omezením poklesla doprava mezi Francií a Británii. Letos to zatím bylo na 8000 lidí, zatímco loni asi 1800. Minulý měsíc po převrácení člunu zahynula celá íránská rodina včetně obou rodičů a dětí ve věku šesti a devíti let; pravděpodobně se utopil i pohřešovaný syn ve věku 15 měsíců.

Patelová řekla, že francouzské úřady letos dosud zastavily na cestě do Británie pět tisícovek migrantů a že za posledních deset let Spojené království poskytlo Francii na řešení problému asi 150 milionů liber (asi 4,4 miliardy Kč). Soustředění snah na zastavení malých člunů podle ní znamená, že stoupá počet migrantů, kteří se pokoušejí překročit průliv v kamionech. Británie podle Patelové rovněž plánuje příští rok zavést nové předpisy ohledně udělování azylu.

Témata:  Velká Británie Brexit EU Francie uprchlíci Boris Johnson Ursula von der Leyenová

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.