Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko stane v čele EU za pět týdnů, pro Čechy v Bruselu už předsednictví začalo

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Česko přebere od Francie předsednictví Evropské unie za pět týdnů, pro desítky českých diplomatů a expertů v Bruselu však začíná předsednické období již v těchto dnech. Postupně se zapojují do řady jednání s francouzskými kolegy, aby od nich přebrali agendu, která bude určovat směřování evropského bloku ve druhé polovině roku. Po třech letech od začátku příprav vědí, že všechno bude trochu jinak, než čekali. Prakticky všechna témata ovlivní válka na Ukrajině, řekl ČTK zástupce velvyslankyně při EU Jaroslav Zajíček.

Zatímco pro české ministry začne nejviditelnější část jejich předsednické práce při řízení zasedání s kolegy z ostatních zemí v červenci, na nižších úrovních už se Česko do vedení EU začíná zapojovat. Například při jednání dvou sborů velvyslanců známých jako Coreper, takzvaných trialozích předsednictví s Evropským parlamentem a Evropskou komisí nebo při zasedání desítek pracovních skupin.

"To období šesti týdnů před začátkem předsednictví je velmi specifické a my už se v podstatě zafázováváme do toho procesu, kdy ta jednání převezmeme my," popsal nynější předsednický prolog český diplomat. Česko sice na jednu stranu půjde do čela EU se svými prioritami, jejichž zařazováním na program jednání bude moci půl roku ovlivňovat chod unie, na druhou však přebere již projednávanou agendu od Francie a bude ji tlačit k dalšímu schvalování.

Čeští diplomaté tedy již nyní přecházejí z role, v níž při projednávání jednotlivých návrhů hájí postoje své země, do pozice neutrálních moderátorů debat. Podle Zajíčka přitom bude mít Česko i v této roli možnost prosazovat svůj pohled na věc. "Budeme nastolovat agendu, tempo projednávání, stanovovat cíle, kam chceme který legislativní návrh dotáhnout,“ vylíčil diplomat, který v Bruselu působil již při prvním českém předsednictví před 13 lety.

V současnosti je Zajíček českým velvyslancem v Coreperu I, který dojednává shody na nových unijních pravidlech týkajících se například energetiky, dopravy či zemědělství. Všechny tyto oblasti v posledních letech spoluurčuje snaha o plnění klimatických cílů pro rok 2030, v jejímž rámci nyní hledají členské země shodu na 13 nových normách od zvýšení energetické účinnosti přes podporu elektromobilů po další zpoplatnění emisí. Francie se podle Zajíčka snaží vyjednat shodu potřebné většiny států na všech návrzích.

"Našim úkolem bude, abychom vyjednali na základě mandátu, který dostaneme od členských států, dohodu s Evropským parlamentem," přiblížil další krok, který bude mít se svými českými kolegy v Bruselu na starosti.

Přestože Francii zbývá v čele EU zmíněných pět týdnů, na řadě bodů z klimatického balíčku se jí zatím nepodařilo shodu dojednat. Jednání totiž podle diplomatů komplikuje fakt, že dříve naplánované omezování emisí je nyní nutné sladit s odstřižením od ruských energií kvůli invazi na Ukrajinu.

"Díváme se na všechna témata, která jsou již na stole, ukrajinskou optikou," prohlásil Zajíček, podle něhož se vliv války bude promítat i do dalších otázek, které bude Česko jako předsednická země řešit. Podle analytiků přitom může být pro úspěch českého vyjednávání zásadní, zda EU alespoň v některých bodech udrží jednotu, kterou projevovala krátce po únorovém začátku ruské invaze.

Témata:  EU Česká republika

Související

Aktuálně se děje

30. ledna 2026 10:04

Pátrání po matce z České Lípy. Cestovala do Prahy a nevrátila se

Od začátku probíhajícího týdne se pohřešuje matka dvou dětí z České Lípy. V pondělí z města odcestovala do Prahy a dosud se nevrátila domů, i když tam na ni čekají její synové. Policie žádá veřejnost o pomoc.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu se posunuly. Svět je nejblíže ke globální katastrofě v celé historii

Symbolické hodiny posledního soudu (Doomsday Clock) se posunuly na 85 sekund do půlnoci, což je nejblíže ke globální katastrofě v celé jejich historii. Odborníci z organizace Bulletin of the Atomic Scientists, kterou po druhé světové válce založili vědci jako Albert Einstein nebo Robert Oppenheimer, varují před bezprecedentním nárůstem rizik. Lidstvo se podle nich ocitlo v bodě, kdy agresivní nacionalismus a selhání politických elit urychlují cestu k apokalypse způsobené jadernými zbraněmi, klimatickou krizí a nekontrolovanými technologiemi.