Tunisko výrazně pokročilo s očkováním proti covidu-19, takže český velvyslanec v Tunisu Jan Vyčítal nyní cestu do Tuniska doporučuje při respektování určitých pravidel. Ještě v červenci říkal, že by si cestu rozmyslel, nyní svůj názor zmírnil. Počet očkovaných je v jedenáctimilionové zemi podle něj srovnatelný s Českem.
Nezlepšila se však kontrola turistů na vstupu do Tuniska. Diplomat radí vyvarovat se velkým letoviskům, jelikož turisté z některých zemí, zejména východoevropských, nejsou epidemicky dobře zkontrolovaní. Vyčítal to dnes řekl ČTK.
Po pádu ruského letadla v Egyptě v roce 2015 se do Tuniska v poslední době přesunuli Rusové, které láká kvalita služeb, ceny i relativní blízkost. Velvyslanec by se Tuniska nebál ani z pohledu bezpečnosti. Od posledního velkého teroristického útoku na turisty v Súse v roce 2015, po němž klesl zájem turistů o Tunisko, udělala země v bezpečnosti velký pokrok, řekl.
Složitou politickou situaci v Tunisku Vyčítal vidí jako možný odklon od parlamentní demokracie. Pokud se země vrátí k prezidentskému systému, jaký měla do revoluce, bude to znamenat oslabení parlamentu a návrat před rok 2011. Prezident Kaís Saíd v červenci odvolal premiéra a pozastavil na měsíc činnost parlamentu. Tento termín, který měl vypršet ve středu, nyní prodloužil do odvolání stejně jako zneplatnění imunity poslanců.
Velvyslanec situaci vidí jako snahu odstavit od moci dosud největší parlamentní stranu An-Nahda (Strana obnovy). Podle něj je nyní tato islamistická strana s úzkými vazbami na Turecko rozštěpená a nemá sílu čelit prezidentovým krokům. Saíd má za sebou mnoho Tunisanů, které ale zřejmě zajímají jeho populistické sliby v podobě zlevnění potravin, služeb a energie víc než zachování parlamentního systému.
Není však jisté, že prezident bude moci takové sliby splnit. "Tunisko je ve složité ekonomické situaci, nemá vlastní zdroje, půjčuje si od Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské unie i zemí regionu. Není jisté, zda se najdou další věřitelé," řekl Vyčítal.
Saíd má za sebou podporu armády a v tom se situace Tuniska podobá Egyptu v roce 2013, kdy armáda vedená Abdal Fattáhem Sísím sesadila prezidenta Muhammada Mursího zvoleného za Muslimské bratrstvo. U moci je od té doby Sísí. O paralele svědčí postupné odstavování An-Nahdy ze silových složek - Saíd neobsadil post ministra vnitra, odvolal ministra obrany a nasazuje do pozic vlastní lidi. Uskutečňuje se čistka, která z resortů postupně odstraňuje lidi blízké An-Nahdě, již mimo jiné mnozí spojují i s Muslimským bratrstvem. "Naznačuje to, že je tam snaha bezpečnostní sektor ovládnout," řekl Vyčítal.
Velvyslanec z Tunisu vykonává také funkci ambasadora pro Libyi. Považuje za klíčové, že v Libyi utichly boje a je tam klid. Není podle něj rozhodující zajistit, aby se parlamentní a prezidentské voly konaly v ohlášeném termínu, tedy letos v prosinci. Podle něj je důležitější, aby se země dále stabilizovala a volby se konaly tehdy, až budou všechny strany připravené akceptovat výsledek. Po těch minulých v roce 2014 se tak nestalo a Libye se rozštěpila. Měla dvojí instituce - v Tripolisu a na východě země a rozštěpila se také Centrální banka.
Libye má od začátku roku jednu vládu, jejímž hlavním úkolem je dovést zemi k volbám. Vyčítal považuje za významné, že se všichni dohodli na znovusjednocení centrální banky. "Fungování Libye je postavené na výnosech z ropy, v minulosti národní ropná společnost posílala veškeré výnosy do centrální banky a pak se peníze přerozdělovaly institucím, na platy a investice. To, že se všechny strany dohodly na tom, že se centrální banka znovu sjednotí, je obrovský úspěch," řekl Vyčítal.
Za důležité považuje i fakt, že se daří kontrolovat dovoz zbraní, že státy do Libye vrací svá velvyslanectví, že se jedná o investicích, vyměňují se vojenští zajatci, obě strany - bývalé administrativy na západě a východě země - spolu komunikují.
"Ve vztahu k Libyi jsem mírný optimista. Dělají tam kroky, které jsme dlouho neviděli, kdyby tam nebyla garance bezpečnosti, nedělo by se to. Situace v Libyi se v mnohém zlepšila, v Tunisku vyvstalo mnoho otazníků," řekl velvyslanec.
Upozornil i na roli Turecka, které v Libyi mnoho investovalo do vojenské pomoci bývalé vládě v Tripolisu. Teď si Turecko přeje, aby se mu peníze prostřednictvím rozvojových projektů vrátily, takže má zájem o stabilitu, výstavbu nového letiště v Tripolisu, o vývoz svého zboží. "Turecko bude chtít mít určitou kontrolu nad tím, co se v Libyi děje, ale zároveň bude rádo, když bude moci realizovat svou obchodní politiku v Libyi a bude mít určitou kontrolu v bezpečnostní oblasti. Má snahu hrát roli hegemona v regionu, ať se podíváme třeba na Sýrii, kde Evropa a USA Turecku vyklidily prostor a Turecko ho velmi umně vyplnilo," řekl k ambicím Ankary Vyčítal.
Rusko podle něj v Libyi takovou podporu nemá, zejména vagnerovci, tedy žoldnéři ruské Vagnereovy skupiny, zanechali po bojích o Tripolis v hlavním městě miny. Mnoho lidí přišlo o život, když se vraceli do svých domovů příliš rychle a nepočkali na pyrotechnické prohlídky domů.
Velvyslanec patří k obdivovatelům libyjských pláží, jež jsou ale zatím pro zahraniční turisty nedosažitelné. "Turisté ještě musí počkat, viděl bych to na pět let. Je to škoda, protože tak nádherné moře a tak fantastické pláže jsem nikde jinde neviděl," dodal Vyčítal.
Související
1. srpna 2023 10:10
17. prosince 2022 19:14
14. října 2022 10:26
10. února 2022 19:01
27. ledna 2022 21:45
23. října 2021 7:47