Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chystá Kim válku? Armáda KLDR se vrátí do demilitarizovaných zón

Kim Čong-un, vůdce KLDR
Kim Čong-un, vůdce KLDR
Foto: KCNA

Severní Korea znovu vyšle vojáky do letoviska v Diamantových horách a průmyslového komplexu Kesong, které byly kdysi považovány za symboly její spolupráce s Jižní Koreou. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Podle ní Pchjongjang rovněž odmítl přijmout zvláštní vyslance, které chtěl poslat Soul ve snaze snížit napětí na Korejském poloostrově.

Letovisko v Diamantových horách i průmyslový komplex Kesong leží na jihu KLDR, nedaleko hranic s Jižní Koreou. Demilitarizované byly od roku 2018. Podle severokorejské agentury KCNA mluvčí generálního štábu místní armády oznámil, že na obě místa opět zamíří vojáci. Severokorejská armáda rovněž uvedla, že opět zahájí vojenská cvičení, obnoví kontrolní stanoviště u hranic, posílí dělostřelecké jednotky u západní námořní hranice a bude do Jižní Koreje vysílat balony s letáky.

Podle agentury AP avizované kroky znamenají, že se Severní Korea rozhodla přestat dodržovat dohodu z roku 2018 o snížení napětí na Korejském poloostrově.

Oznámení o vyslání vojáků do Diamantových hor a Kesongu učinil Pchjongjang den poté, co do povětří vyhodil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Úřad byl vytvořen v roce 2018 a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci korejských států.

Jihokorejský ministr pro sjednocení Kim Jon-čchul, jehož úřad má na starosti vztahy s KLDR, dnes nabídl rezignaci. Uvedl, že přijímá odpovědnost za zhoršení vztahů se sousední zemí.

Severní Korea své nové nepřátelské kroky označuje za reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílají letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program. Podle některých analytiků se KLDR snaží vyvolat napětí, aby podpořila vnitřní jednotu země, nebo se chystá k větší provokaci kvůli přetrvávajícím sankcím, které na ni mezinárodní společenství uvalilo za její jaderné a raketové zbrojní programy.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ještě v pondělí nabídl, že do Pchjongjangu vyšle zvláštní vyslance, kteří by měli jednat o snížení napětí mezi oběma státy. Měli jimi být prezidentův bezpečnostní poradce Čong Ui-jong a šéf jihokorejské tajné služby So Hun. Podle KCNA ale Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una a vysoce postavená představitelka režimu, "netaktní a zlověstný návrh kategoricky odmítla".

Jihokorejský prezidentský palác v reakci uvedl, že kritika ze strany KLDR je neomalená a nesmyslná. Vyjádření Kim Čong-unovy sestry podle něj hluboce narušilo důvěru, kterou si mezi sebou vybudovali nejvyšší představitelé obou zemí. Soul podle Mun Če-inova mluvčího už nebude dál akceptovat nerozumné chování Pchjongjangu.

Severní Korea v poslední době stupňuje napětí na poloostrově. Jižní Korea jej o víkendu vyzvala k dodržování dohod v rámci usmiřovacího procesu. Navíc slíbila zakročit proti aktivistům, kteří k nelibosti KLDR posílají přes hranici balony s letáky.

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950-1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem mírové smlouvy. Nejvyšší představitelé obou zemí se v roce 2018 sešli na třech summitech a slíbili, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova. Od té doby ale vztahy výrazně ochladly.

Témata:  Severní Korea Jižní Korea Kim Čong-un Mun Če-in

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.