Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Covid-19 sužuje svět už rok. Přes 1,9 milionu mrtvých, komplikací je komorbidita

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Nový typ koronaviru se objevil počátkem prosince 2019 v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej (některé výzkumy ovšem hovoří o tom, že virus se objevil ještě dříve). Vir vyvolává onemocnění covid-19 s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. Na virus umírají převážně senioři a chronicky nemocní pacienti.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) svědčí všechny dostupné důkazy o tom, že zdrojem koronaviru jsou netopýři z Číny.

Celkový počet infikovaných ve světě dosáhl podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) 89,6 milionu, obětí je celosvětově více než 1,9 milionu a vyléčených je dosud 49,7 milionu. Nákaza zasáhla podle JHU 191 zemí a území a rozšířila se již na všech sedm kontinentů.

První případ za hranicemi Číny se prokázal 13. ledna 2020 v Thajsku, první úmrtí v důsledku nového koronaviru mimo Čínu poté ohlásily 2. února Filipíny.

Počet mrtvých ve světě narůstá v poslední době o 100.000 za zhruba devět až deset dní. V předchozí fázi pandemie rostl počet mrtvých nejrychleji v dubnu, kdy se ze 100.000 na 200.000 úmrtí dostal za 15 dní. Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují Spojené státy, které mají i nejvyšší počet nakažených. Podle JHU v USA dosud zemřelo s covidem přes 372.000 lidí, následují Brazílie (přes 200.000 mrtvých) a Indie (přes 150.000 mrtvých). Více než 100.000 mrtvých dosud zaznamenalo také Mexiko (133.000). Z Evropy je na tom co do počtu mrtvých nejhůře Británie (81.000), Itálie (přes 78.000) a Francie (téměř 68.000).

Nejvyšší smrtnost, tedy podíl zemřelých s covidem na celkovém počtu nakažených, má podle JHU celosvětově Jemen (29 procent), následují Mexiko (8,8 procenta) a Ekvádor (6,5 procenta). Z Evropy jsou na tom nejhůře Bulharsko (3,9 procenta), Bosna a Hercegovina (3,7 procenta) a Řecko (3,6 procenta). Nejvíce mrtvých s covidem za jediný den bylo podle JHU zaznamenáno 29. prosince, kdy celosvětově zemřelo přes 15,5 tisíce lidí.

V ČR se první potvrzené případy nákazy novým typem koronaviru objevily 1. března 2020, od té doby se virus prokázal u více než 825.000 lidí. Spolu se šířením nákazy od loňského podzimu výrazně roste také počet mrtvých, jichž je už kolem 13.000. První člověk s nemocí covid-19 zemřel v ČR 22. března a ještě v půlce září bylo oficiálních obětí viru méně než 500. V říjnu pak začal počet mrtvých stoupat i o více než 200 denně (rekordem je 3. listopad s 262 mrtvými), hranice 10.000 mrtvých byla překročena v půli prosince. V posledních týdnech přírůstky zemřelých mírně klesly, o tisíc roste počet mrtvých zhruba za osm až deset dní.

Průběh koronavirové nákazy komplikují takzvané komorbidity, tedy současný výskyt dalších nemocí. Průměrný věk zemřelých pozitivních na koronavirus je v řadě evropských zemí okolo 80 let, ovšem například v Mexiku je podle náměstka ministra zdravotnictví Huga Lopeze-Gatella průměrný věk mrtvých s covidem jen 55 let, což je dáno zejména vysokou mírou obezity v populaci.

Podle dat, které zveřejnilo 25. listopadu české ministerstvo zahraničí je průměrný věk zemřelých pozitivních na koronavirus v ČR 79 až 80 let. Data za první pololetí roku 2020 rovněž ukázala, že 64 procent zemřelých nakažených covidem mělo zároveň různé další vážné nemoci, které komplikovaly jejich zdravotní stav. Nejčastěji se jednalo o ischemickou chorobu srdeční, diabetes, chronické nemoci srdce a cév či nádory.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.