Covid očima auditorů: Proč byly škody v Evropě takové? Experti odhalili problémy

Podle auditorů se i přesto, že dvě hlavní zdravotnické agentury EU – Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropská agentura pro léky (EMA) – snažily reagovat efektivně, ukázalo, že EU nebyla plně připravena na řešení vážných krizí veřejného zdraví.

Auditoři poznamenali, že ECDC zpočátku podcenilo vážnost pandemie a nepředpokládalo, že virus se dostane do EU. První cílená opatření byla přijata až 12. března 2020, tedy tři dny po vyhlášení vnitrostátních omezení v Itálii.

"Zdravotnické agentury EU byly překvapeny rychlostí a intenzitou šíření pandemie COVID-19. Po čtyřech letech je nutné využít získané zkušenosti k lepší připravenosti na podobné situace v budoucnu," uvedl Joao Leao, člen EÚD odpovědný za tento audit.

Na začátku pandemie se počet nahlášených infekcí a úmrtí na COVID-19 značně lišil v závislosti na testovacích strategiích jednotlivých členských států. Auditoři poukázali na to, že spolehlivější metody, jako analýza koncentrace viru v odpadních vodách, mohly být využívány více. ECDC také někdy vydávalo hodnocení rizik a pokyny pozdě a některé země EU se jimi neřídily.

EMA se podle auditorů rychle přizpůsobila situaci, kontaktovala vývojáře vakcín a léčebných postupů a urychlila schvalovací procesy. Agentura také pomohla řešit nedostatek léků během pandemie, ale nedokázala podpořit klinické zkoušky v EU.

Evropská komise na základě těchto zkušeností přijala nová rozhodnutí a plány, včetně posílení mandátů ECDC a EMA, a revize farmaceutických právních předpisů EU. Byla také založena Evropská agentura pro připravenost a reakci na nouzové zdravotní situace (HERA), která má dohlížet na vývoj a distribuci léků a vakcín.

Auditoři však varovali, že některé pravomoci HERA se překrývají s pravomocemi ECDC, a doporučili úzkou spolupráci mezi těmito orgány, aby se předešlo duplicitní práci.

Regionální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge se přesto neobává, že by virus způsobující onemocnění mpox, známé také jako opičí neštovice, byl jako nový koronavirus, protože úřady jsou schopné jeho šíření kontrolovat. Uvedl to server BBC.

"Musíme a můžeme společně bojovat proti mpoxu," uvedl Kluge na tiskové konferenci. "Rozhodneme se zavést systémy pro kontrolu a eliminaci mpoxu globálně, nebo upadneme do dalšího cyklu paniky a zanedbávání? To, jak zareagujeme nyní a v příštích letech, bude zásadní zkouškou pro Evropu i celý svět," zdůraznil.

Mpox je infekční nemoc, která se šíří při blízkém fyzickém kontaktu. Způsobuje horečky, bolesti svalů a výrazné kožní léze. Ačkoli má většinou mírný průběh, může být i smrtelný.

Minulý měsíc WHO vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu kvůli šíření dvou kmenů mpoxu v afrických zemích. Od července hlásí případy nákazy také Burundi, Keňa, Rwanda a Uganda, a nedávno byl virus detekován i ve Švédsku, Pákistánu a na Filipínách.

Největší obavy na celosvětové úrovni vyvolává kmen mpox clade 1, který se šíří snadněji a jehož případ byl minulý týden potvrzen ve Švédsku. Kluge uvedl, že v Evropě se každý měsíc hlásí přibližně 100 nových případů méně závažného kmene mpox clade 2.
 
Opičí neštovice (mpox) jsou virové onemocnění způsobené virem opičích neštovic, který patří do rodu Orthopoxvirus a je příbuzný viru, který způsobuje pravé neštovice (Variola virus). 

Přestože opičí neštovice nejsou zdaleka tak nebezpečné jako pravé neštovice, které byly v 20. století zodpovědné za miliony úmrtí, představují vážnou hrozbu pro lidské zdraví, zejména v afrických zemích, kde je virus endemický. V posledních letech se však onemocnění objevilo i mimo Afriku, což vyvolalo celosvětovou pozornost a otázky týkající se jeho šíření a prevence.

Původním rezervoárem viru jsou hlodavci, zejména krysy a veverky. Přestože se virus nazývá "opičí neštovice", opice jsou pouze náhodnými hostiteli. Zvířata, která virus přenášejí, mohou nakazit člověka prostřednictvím kousnutí, škrábanců nebo kontaktu s tělními tekutinami nakažených zvířat. Přenos mezi lidmi je méně častý, ale může se vyskytnout prostřednictvím přímého kontaktu s tělními tekutinami, lézemi nebo kontaminovanými předměty, jako jsou oděvy nebo ložní prádlo.

Inkubační doba opičích neštovic je obvykle 7 až 14 dní, ale může se pohybovat od 5 do 21 dnů. Onemocnění začíná nespecifickými příznaky, které jsou podobné chřipce, a zahrnují horečku, bolesti hlavy, svalové bolesti, únavu a oteklé lymfatické uzliny.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  ekonomika,  EU