"Je to pro nás absolutně stěžejní, protože pokud je někdo registrován v Německu i v České republice, tak konečně tu informaci budeme mít jednoduše dohledatelnou," uvedl. Důkladnější lustrace, na kterých se domluvil v minulých týdnech s maďarskou stranou, podle něj ukázaly, že ukrajinské i maďarské občanství má zhruba 20 procent uprchlíků z řad Romů. Proces zjišťování podle něj ale stále ještě není tak rychlý, jak by si představoval. Přivítal by, aby se spojila rychlost lustrací a jejich efektivita, zjišťování stále trvá několik dnů.
Rakušan dnes vládě předloží úpravy zákona, který shrnuje opatření spojená s uprchlickou krizí. Před novináři rozpakoval, že nechce prodlužovat nouzový stav. Norma obsahuje souhrn opatření, která budou i po jeho konci nutná. Normu ještě dopoledne posoudí podle Rakušana vládní legislativci. "Počítám s tím, že tu nouzový stav nebude, samozřejmě ale počet lidí (běženců) nouzovému stavu odpovídá. A na to se musíme připravit, abychom to zvládli," konstatoval.
Podle novely by i po skončení nouzového stavu měla platit opatření, která nařizují ministerstvům a správním úřadům vyčlenit objekty pro ubytování ukrajinských uprchlíků. Také kraje a obce by měly mít povinnost dál poskytovat běžencům ubytovací kapacity.
"Současný systém zajištění ubytovacích kapacit se zcela jednoznačně osvědčil. Právě díky němu má Česká republika výraznou většinu uprchlíků, kteří potřebují asistenci státu, ubytovánu v důstojných podmínkách," uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě. V zařízeních nyní podle úřadu pobývá zhruba 50.000 lidí prchajících před ruskou invazí. Denně je pak potřeba umístit dalších 200 až 400 běženců, kteří nově dorazili nebo jim už ubytování skončilo. Podle vyjádření Rakušana z minulého týdne je v ČR zhruba 300.000 ukrajinských uprchlíků.
Novela má zajistit, aby kraje a ústřední správní úřady dál zajišťovaly Ukrajincům ubytování i další služby. Kraje budou mít podle návrhu také oprávnění uzavírat smlouvy s dalšími poskytovateli bydlení a využívat pro uprchlíky i nebytové prostory.
