Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČR patří mezi země nejméně ohrožené katastrofami

Tornádo
Tornádo
Foto: Pixabay

Česká republika patří mezi země nejméně ohrožené katastrofami. Kontinentem s největším rizikem katastrof je Amerika, následovaná Asií. Vyplývá to ze zprávy o rizicích pro rok 2022, kterou dnes zveřejnila německá nevládní organizace Bündnis Entwicklung Hilft.

Zeměmi s největším rizikem katastrofy na světě jsou Filipíny, Indie a Indonésie. Mezi "nejnebezpečnější" země patří Andorra, Monako a San Marino. Ze zemí EU je nejméně vystaveno katastrofám Lucembursko, následované Maltou, Maďarskem, Českem a Slovenskem.

Experti při sestavování indexu se 193 státy světa hodnotili možné vystavení zemí přírodním katastrofám, jako jsou zemětřesení, cunami, cyklony, záplavy, sucha a stoupání mořské hladiny. Zároveň hodnotili také zranitelnost. Tvrdost dopadu řádění přírodních živlů na životy lidí totiž závisí i na tom, jak je daná společnost vůči extrémním přírodním jevům odolná.

Nejzranitelnějšími zeměmi jsou z tohoto hlediska Somálsko, Čad a Jižní Súdán. Afrika je také jako celek nejzranitelnějším kontinentem, i když je aktuálně vystavena poměrně nízkému riziku přírodních katastrof. Podle autorů studie to ale mohou změnit přibývající období veder a such způsobených klimatickou změnou.

Témata:  Česká republika katastrofy

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.