Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dánsko čeká až 100.000 uprchlíků z Ukrajiny, uvolnilo migrační politiku

Obyvatelé Ukrajiny opouští kvůli válce zemi
Obyvatelé Ukrajiny opouští kvůli válce zemi
Foto: FREE Photo Nemesh Yanosh / UNIAN

Dánské úřady počítají s možností, že do země přijde až 100.000 uprchlíků z Ukrajiny. Řekl to dnes ministr pro migraci a integraci Mattias Tesfaye. Minulý týden země schválila zákon o dočasné ochraně, který zmírnil dánskou azylovou politiku, jež patří k nejpřísnějším v Evropské unii. To uvítaly organizace na ochranu práv uprchlíků, které ale kritizují přísnější přístup k jiným skupinám migrantů, například Syřanům.

Minulý týden dánský parlament schválil zákon o dočasné ochraně uprchlíků z Ukrajiny, který těmto lidem usnadňuje pobyt na dánském území a zapojení do místního trhu práce. Podobné zákony schválily i další unijní země.

Podle některých je přístup dánské vlády k Ukrajincům v ostrém kontrastu s dosavadní azylovou politikou. "Za posledních 20 let jsme vybudovali jednu z nejvíce represivních migračních a azylových politik v Evropě," řekl agentuře EFE šéf dánské odnože organizace ActionAid Tim Whyte. Aktivisté bojující za ochranu práv uprchlíků připomínají, že Dánsko bylo první unijní zemí, která začala vracet do vlasti Syřany, protože část země považuje za bezpečné místo.

Vláda tvrzení o odlišném přístupu neodmítá. "To, co odlišuje konflikt (na Ukrajině) od těch ostatních je, že se nachází v našem sousedství, a proto máme mimořádnou odpovědnost," uvedla premiérka Mette Frederiksenová. Tento týden lidskoprávní organizace a některé levicové strany svolaly protest za rovný přístup k uprchlíkům.

Až 200.000 Ukrajinců očekává také sousední Švédsko. Tamní vláda proto zpřísňuje kontroly na hranicích. Doklady totožnosti se budou od pondělí kontrolovat na trajektech, které často z Polska využívají ukrajinští uprchlíci. Vláda ale musela odložit záměr obnovit kontroly na pozemní hranici. Návrh sklidil ostrou kritiku, protože by ztížil cestování pendlerům.

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Témata:  Dánsko uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.