Trump prahne po Grónsku, Dánové kvůli němu změnili královský erb. V Arktidě začíná jít o všechno

V nejnovějším prohlášení se Trump vyjádřil k otázce možné anexe Grónska a Panamského průplavu, kterou původně sám nadnesl. Na dotaz, zda by vyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k dosažení tohoto cíle, odpověděl jednoznačně: „Ne.“

Následně argumentoval, že jak Panamský průplav, tak Grónsko jsou klíčové pro ekonomickou bezpečnost Spojených států. „Nemohu vás ujistit ani o jednom z těchto dvou, ale mohu říci toto: potřebujeme jak Panamský průplav, tak Grónsko pro ekonomickou bezpečnost,“ uvedl během svého vystoupení.

Francie, jedna z nejdůležitějších evropských mocností, na takové vyjádření reagovala velmi asertivně. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Inter prohlásil: „EU nepřipustí, aby jakákoli země světa, ať už je to kdokoli, ohrožovala její svrchované hranice.“ Barrot zároveň zdůraznil, že nevěří, že by Spojené státy „vtrhly“ do Grónska, ale varoval, že se svět dostává do „éry návratu práva silnějšího“.

Dánové reagují po svém

Vůdce autonomního dánského území Múte Egede Trumpova slova o zabrání Grónska podle serveru Newsweek jednoznačně odmítl. „Grónsko je naše. Nejsme na prodej a nikdy nebudeme na prodej,“ zdůraznil.

Stojí za ním také dánská vláda. „Jak jsme již uvedli, Grónsko není na prodej. Poznamenali jsme však, že za Trumpova režimu bylo ve Spojených státech na prodej zcela určitě téměř vše, včetně jejich vlády,“ uvedl její mluvčí, jak informoval server Globe24.cz.

Posměšný tón se ale zřejmě postupně změnil v regulérní obavy. Dánský král Frederik X. provedl změny v dánském královském erbu. Podle amerického serveru New York Times tyto změny potvrzují dánský závazek vůči Grónsku.

Královský erb původně zahrnoval panel se třemi korunami, které představují Kalmarskou unii mezi Dánskem, Norskem a Švédskem. Nově jsou ale koruny pryč a nahradily je dva jiné panely: lední medvěd reprezentující Grónsko a beran reprezentující jinou zámořskou državu, Faerské ostrovy.

Menší podobizna ledního medvěda a berana se nacházela i na původním erbu, v blízkosti korun Kalmarské unie. „Faerské ostrovy a Grónsko dostaly každé své vlastní pole, což posiluje význam království v královském erbu,“ informoval Dánský královský dům.

Posílení touhy po nezávislosti

Grónský premiér Múte Egede podle serveru The Hill prohlásil, že chce získat nezávislost na Dánsku. „Možnost grónského lidu získat nezávislost byla přijata prostřednictvím ustanovení zákona o samosprávě, čímž byl vytvořen právní základ pro to, jak nezávislosti dosáhnout. Byl také připraven návrh ústavy pro naši zemi. Práce na vytvoření rámce pro Grónsko jako nezávislý stát v rámci možností a ustanovení zákona již byly zahájeny,“ shrnul.

Obavy mu činí Trumpův návrh na koupi země, Grónsko mezitím činí skutečné kroky k nezávislosti – mezi ně patří mimo jiné budování nových letišť v Ilulissatu a Qaqortoqu. „V nadcházejícím létě se k nám nyní bude možné dostat přímo z jiných zemí, aniž bychom museli nejprve cestovat přes Dánsko, bude nám tedy umožněno rozvíjet a řídit naši zemi nezávisleji,“ doplnil.

Trump trvá na svém

Grónsko je ostrov závislý na Dánsku, který se nachází na samém severu Atlantského oceánu a pokrývá ho zejména led. Nemilosrdné klima způsobuje, že i přes obrovskou rozlohu zde žije pouze 57 tisíc lidí – a toho Trump ve svých projevech také využil. „Grónsko je neuvěřitelné místo a jeho obyvatelé budou mít obrovský prospěch, pokud a kdy se stane součástí našeho národa,“ napsal na své sociální síti The Truth.

Egede zdůraznil, že ostrov není na prodej a o jeho budoucnosti rozhodnou pouze jeho obyvatelé. „I když ostatní, včetně Dánů a Američanů, mají právo na svůj názor, neměli bychom se nechat strhnout hysterií a nechat se odvést vnějšími tlaky od naší cesty,“ popsal podle serveru US News.

Grónsko se stalo formálním územím Dánského království v roce 1953 a podléhá dánské ústavě. Jakákoli změna jeho právního statusu tedy vyžaduje její změnu. Od roku 2009 má ostrov širokou samosprávnou autonomii, a to včetně práva vyhlásit nezávislost prostřednictvím referenda.

Již v roce 2019 Dánsko a Grónsko odmítly nabídku Trumpovy administrativy na koupi tohoto území. Spojené státy ještě za prezidenta Harryho Trumana usilovaly o koupi Grónska jako „strategického“ aktiva během studené války za 100 milionů dolarů ve zlatě. I tato nabídka ale byla Dánskem smetena ze stolu.

Jediný způsob, jak Spojené státy mohou v souladu s mezinárodním právem Grónsko získat, je vyhlášení nezávislosti a následné přidružení k USA. Proti tomu však stojí naprostá většina Gróňanů, kteří si přejí nezávislost. Málokdo ale nezávislost považuje za možnost, neboť ostrov je ekonomicky závislý na Dánsku, součásti Evropské unie.

Eventuálně Grónsko může uzavřít smlouvu o volném přidružení se Spojenými státy, podobně jako to mají tichomořské státy Marshallovy ostrovy, Mikronésie a Palau. „Grónsko mluví o osamostatnění od Dánska, ale žádný Gróňan nechce jen tak přejít k novému koloniálnímu pánovi,“ zdůraznil Ulrik Pram Gad, expert na Grónsko z Dánského institutu pro mezinárodní studia.

Není to až tak šílený nápad

Trumpova rétorika ale do jisté míry dává smysl, jak upozornil například server New York Post. „Existují dva hlavní důvody pro anexi Grónska. Prvním z nich jsou velká naleziště prvků vzácných zemin, které jsou potřebné pro kritickou obranu a výrobu elektroniky. Za druhé, Grónsko má legitimně velký nárok na Arktidu, což by USA poskytlo silnější pozici, protože se tam zostřuje konkurence o plavbu a zdroje,“ vysvětlil Alex Plitsas z think-tanku Atlantic Council.

Spojené státy vedou tichý souboj o Arktidu s Čínou a Ruskem už dlouhá léta. Grónské zdroje mohou být klíčové pro americký průmysl i obranu. „Nerosty vzácných zemin se používají ve většině forem národní obrany, v technologiích, raketách, tancích, satelitech, válečných lodích, stíhačkách, a proto se jejich zabezpečení stává imperativem národní bezpečnosti,“ poznamenal bezpečnostní expert Gracelin Baskaran.

S potřebou získat Grónsko souhlasí budoucí Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. „V Arktidě, kde budeme soutěžit o přírodní zdroje, potřebuje Pobřežní stráž více než jeden ledoborec! Rusko jich má desítky!“ varoval. 

Témata:  Grónsko,  Dánsko