Zatímco prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska mohlo působit jako absurdní návrat do dob koloniální expanze, bližší pohled odhaluje, že jde spíše o reakci na rychle se měnící svět formovaný klimatickou změnou. Tání ledovců v Arktidě a strategické soupeření mezi USA, Ruskem a Čínou ukazují, že Grónsko hraje v tomto globálním zápase klíčovou roli. Uvedl to server Politico.
Každý rok ztrácí grónské ledovce 270 miliard tun ledu a Arktida se otepluje rychleji než jakákoli jiná část planety. Očekává se, že do 30. let 21. století bude během léta moře kolem severního pólu zcela bez ledu.
Tento proces otevírá nové možnosti: těžbu nerostných surovin, rychlejší obchodní trasy, nová vojenská stanoviště, rybolovné zóny a geopolitické střety mezi velmocemi. Rusko a Čína už intenzivně pracují na posílení svého vlivu v Arktidě, což vyvolává obavy mezi spojenci USA.
Trumpova nabídka na koupi Grónska byla v roce 2019 odmítnuta jak grónskou, tak dánskou vládou. Přesto tato myšlenka zdůraznila strategický význam ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny a domovem nejsevernější americké vojenské základny.
Grónsko, jakožto autonomní území Dánska, se stalo bodem napětí v širší geopolitické strategii USA. Podle Trumpa jde o ochranu „svobodného světa“ před čínskými a ruskými ambicemi.
Ruský prezident Vladimir Putin již od svého prvního zvolení v roce 2000 prosazuje kontrolu nad Severní mořskou cestou, což by mohlo zkrátit dobu přepravy mezi Čínou a Evropou. Kromě budování obřích jaderných ledoborců, jako je nový Rossiya, investuje Rusko do přístavů a těžby nerostných surovin v Arktidě.
Čína mezitím oznámila projekt Polární hedvábné stezky, která má otevřít obchodní a energetické trasy v ruské Arktidě. Čínské firmy také projevují zájem o těžbu nerostů v Grónsku, což vyvolává paniku v USA.
Spojené státy mají ve srovnání s Ruskem omezené arktické kapacity. Americká flotila ledoborců čítá pouhé dva plavidla, přičemž jedno z nich je téměř 50 let staré. Nedostatek investic a strategií vedl k obavám, že USA ztrácejí v Arktidě vliv.
Podle Michaela O’Hanlona z Brookings Institution je americká politika zaměřena spíše na zabránění Rusku a Číně blokovat přístup jiných států do Arktidy, než na agresivní prosazování vlastních zájmů.
Je ironií, že klimatická krize, kterou Trump jako skeptik dlouhodobě popíral, ho přiměla k zásadnímu kroku – snaze posílit vliv USA v Arktidě. Zatímco Evropa a USA často zdůrazňují potřebu bojovat proti globálnímu oteplování, právě Čína a Rusko, které historicky váhaly s omezováním emisí, rychle využívají změny klimatu k upevnění své moci.
I když Trumpova „posedlost“ Grónskem může působit jako diplomatický přešlap, ukazuje na zásadní potřebu USA více investovat do své přítomnosti v Arktidě. Grónsko, s jeho bohatstvím a strategickou polohou, zůstává klíčovým bodem globálního soupeření, zatímco tání ledu pokračuje a mění geopolitickou mapu světa.
Témata: Grónsko, Donald Trump
Související
22. prosince 2021 16:29
23. srpna 2020 8:01
11. prosince 2019 12:42
24. srpna 2019 10:51
22. srpna 2019 8:30
21. srpna 2019 16:21
