Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Diplomaté zemí EU se stále nedokázali domluvit, kdy skoncují s ruským uhlím

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Zástupci států Evropské unie se dnes zatím bezvýsledně dohadují na termínu, od kdy má blok nadobro skoncovat s odběrem ruského uhlí v rámci nového balíku sankcí za ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů se debata vede o tom, zda má přechodné období pro ukončení stávajících smluv trvat tři nebo více měsíců. Velvyslanci unijních zemí nyní jednání zahájené dopoledne přerušili a sejdou se znovu v 18:00.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes v Bruselu západní země vyzval k uvalení embarga na ruskou ropu a plyn, které by podle něj režim prezidenta Vladimira Putina připravilo o zásadní část zdrojů k financování válečného tažení. Tento krok však z ekonomických důvodů nepodporují všechny unijní státy, naproti tomu se však shodují na ukončení odběru ruského uhlí.

Německo jako největší unijní dovozce však podle diplomatů požaduje delší období k ukončení dosavadních smluv, než jsou Evropskou komisí původně navržené tři měsíce. Velvyslanci kvůli neshodám na termínu přerušili polední jednání a sejdou se opět večer, aby se pokusili najít shodu na konečné variantě. Podle Evropské komise připraví ukončení odběru uhlí ruskou pokladnu o čtyři miliardy eur (98 miliard korun) ročně.

Kromě uhelného embarga má v pořadí pátý balík sankcí znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU či dále omezit import důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka chce také zmrazit obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce.

Témata:  EU uhlí

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.