Odmítla rovněž, že by se prezident Spojených států Joe Biden při své plánované cestě do Evropy tento týden chystal na návštěvu Kyjeva.

Polsko chce na čtvrtečním summitu NATO formálně požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu a Thomasová-Greenfieldová tak odpovídala na otázku, zda by USA takovou iniciativu podpořily. "Prezident (Biden) jasně říká, že nevyšle americká vojska na Ukrajinu. Nechceme to vyhrotit do války se Spojenými státy," řekla diplomatka.

"Budeme ale podporovat naše spojence v NATO. Jak víte, máme jednotky v zemích NATO a prezident jasně řekl, že pokud by byl útok na jakéhokoliv našeho spojence v NATO, tak podle článku pět budeme tyto země podporovat a bránit," dodala s odvoláním na ustanovení smlouvy o Severoatlantické alianci, podle nějž je útok na jednoho ze členů útokem na všechny.

Thomasová-Greenfieldová přitom jasně neřekla, zda USA podpoří samotné vytvoření mírové mise NATO.

Diplomatka poznamenala, že mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou podle ní důležitým faktorem při snahách o ukončení bojů, samotná podoba případné dohody je ale podle ní na Ukrajině a Spojené státy se nyní nechtějí vyjadřovat k tomu, jaké řešení by upřednostňovaly. Thomasová-Greenfieldová rovněž nevyloučila uznání ruského Krymu a nezávislosti takzvaných povstaleckých republik v Donbasu, pokud by na to přistoupila Ukrajina.

USA by podle Thomasové-Greenfieldové odpověděly "agresivně", pokud by Rusko použilo na Ukrajině chemické zbraně, čehož se Spojené státy obávají. "Viděli jste dosavadní následky našich kroků podniknutých proti Rusku a proti (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, a oni ty následky pociťují a pocítí je ještě více, pokud se uchýlí k tomu nešťastnému rozhodnutí použít chemické zbraně," řekla diplomatka.

Moderátor Jake Tapper v rozhovoru rovněž připomněl návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska v Kyjevě z minulého týdne a výzvu exprezidenta Ukrajiny Petra Porošenka, aby stejný krok udělal i Biden. "Co já vím, tak se o tom neuvažuje," reagovala Thomasová-Greenfieldová. "Musíte pamatovat na to, že odrazujeme Američany od cest na Ukrajinu. Je to země ve válce. Nedokážu si představit, že by se o tom (Bidenově návštěvě) uvažovalo," dodala.

Od začátku války na Ukrajině ruská armáda ztratila jednoho generálmajora, sedm plukovníků, jednoho námořního kapitána prvního stupně, devět podplukovníků, 20 majorů a 70 nižších důstojníků. Vyplývá to z oznámení ruských představitelů a místních médií uvedla televize BBC.

Ačkoliv Rusko podle Ukrajiny od začátku války ztratilo kolem 15 tisíc vojáků, samo se k počtu zemřelých dlouho nevyjadřovalo. 2. března poprvé a zatím naposledy uvedlo, že na Ukrajině zahynulo 498 vojáků. Podle BBC se ale od té doby podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.

Se zcela odlišnými odhady pak operují americké zpravodajské služby. Ty podle serveru The New York Times uvádí, že na Ukrajině již přišlo o život zhruba 7000 ruských vojáků.