reklama

Christine Schranerová Burgenerová dnešek označila za "nejkrvavější" den v Barmě od převratu a vyzvala členské státy OSN k přijetí "tvrdých" sankcí. Zmocněnkyně je dle svých slov v kontaktu se všemi stranami konfliktu, včetně představitelů armády. Ti ji informovali, že chtějí uspořádat volby "za rok". OSN již delší dobu žádá o oficiální návštěvu Barmy, vojáci však zmocněnkyni sdělili, že je sice vítaná, ale teď na návštěvu není vhodná doba, píše AFP.

Podle Asociace pro pomoc politickým vězňům v Barmě bylo od začátku února v Barmě kvůli protestům zadrženo, obviněno nebo odsouzeno 1294 lidí.

Dva lidé zahynuli při střetech, které propukly během protestů ve druhém největším barmském městě Mandalaj. Jednoho člověka zastřelili policisté v největším městě Rangúnu, pět lidí bylo podle informací listu The Monywa Gazette zabito ve městě Monywa a jeden člověk přišel o život ve městě Myinyan, informoval agenturu Reuters studentský aktivista Mou Myin Hein.

"Začali po nás střílet ostrými náboji. Jednoho zabili. Byl to mladý, dospívající chlapec, střelili ho do hlavy," řekl Mou Myin Hein v telefonickém rozhovoru agentuře Reuters. Sám byl při střetech s policií postřelen do nohy.

Novinář agentury AP Thein Zo byl zatčen když fotografoval zásah bezpečnostních sil proti demonstrantům. Policisté ho rychle obklíčili a nasadili mu pouta. Fotografovi a dalším pěti novinářům hrozí za narušování veřejného pořádku až tři roky vězení, píše AP.

V Barmě pokračovaly protesty den poté, co se ministrům zahraničí členských zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) nepodařilo sjednotit postup vůči Barmě. Vojenskou vládu, která 1. února převzala moc v zemi, tak vyzvali jen ke zdrženlivosti; k výzvě za propuštění zadržované vůdkyně vlády Do Aun Schan Su Ťij a obnovení demokracie ale nenašli dostatek shody.

Od vojenského převratu bylo podle agentury Reuters v Barmě zabito nejméně 50 lidí. Bezpečnostní síly proti demonstrantům používají slzný plyn a gumové projektily, z několika míst byla také hlášena ostrá střelba.

Armáda se v Barmě chopila moci poté, co civilní vůdkyně země Su Ťij a její Národní liga pro demokracii (NLD) jasně opanovaly podzimní volby. Vedení armády výsledky hlasování označilo za zmanipulované a nechalo Su Ťij i řadu jejích stranických kolegů zatknout.

reklama