Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do Německa opět neproudí plynovodem Jamal žádný plyn, problémy ale nejsou

Plyn
Plyn
Foto: Pixabay

Plynovodem Jamal z Ruska neproudí do Německa žádný plyn. S odkazem na údaje německého provozovatele plynovodní sítě Gascade to dnes uvedla agentura Reuters. V sobotu se směr toku znovu obrátil ze západu na východ, než se zastavil úplně. Podobná situace nastala už v minulém týdnu a trvala několik dnů. Žádné problémy to ale nezpůsobilo. Cena plynu se dnes přechodně zvýšila až o deset procent, než začala znovu klesat.

Ze zprávy Reuters není jasné, zda je obrácený tok plynu v potrubí něčím výjimečný, anebo zda je to normální jev, který se odvíjí od smluv uzavřených mezi jednotlivými státy EU. Na nedostatek plynu si totiž nikdo z odběratelů dosud nestěžoval.

Některé východoevropské země kvůli neshodám s Moskvou nenakupují plyn přímo z Ruska, ale prostřednictvím kontraktů s jinými státy. Podle dřívějších informací ruské agentury Interfax stojí za obráceným tokem plynovodu Jamal právě tyto takzvané reverzní kontrakty. Jejich označení je odvozeno od toho, že plyn od Ruska nakoupí západoevropské podniky a ty jej následně posílají zpátky na východ do zemí, které z politických důvodů nechtějí nakupovat přímo od Ruska.

Tok suroviny směrem do Německa se podle záznamů na měřicí stanici Mallnow, která leží u hranice s Polskem, obnovil minulý týden ve čtvrtek. Předtím stál od 30. října, tedy pět dnů. V sobotu 6. listopadu se opět zastavil, což je na začátku topné sezony zdrojem napětí na evropském trhu s plynem.

Cena termínového kontraktu na zemní plyn s dodáním v prosinci dnes krátce po 14:00 SEČ vykazovala podle záznamů obchodního uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku růst o 3,3 procenta na 76,50 eura (1932 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dopoledne růst činil až deset procent a cena se dostala na 81 eur/MWh.

Virtuální obchodní uzel TTF je pro ceny plynu pro evropský trh určující. Na začátku října cena překonala 160 eur za MWh, zatímco loni touto dobou se pohybovala kolem 15 eur za MWh. Za růstem cen je vyšší poptávka po odeznívání pandemie, nízké zásoby a podle kritiků i spekulace.

Vývoz plynu z Ruska sítí potrubí zajišťuje společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Takzvaný reverzní tok plynu, tedy když Německo posílá plynovodem Jamal surovinu do Polska, znemožňuje Gazpromu začít dodávat více plynu do svých evropských zásobníků, jak firmě koncem října k dnešnímu dni nařídil prezident Vladimir Putin.

Analytici poznamenali, že Gazprom si neobjednal žádné dodatečné přepravní kapacity k okamžitému dodání plynu, a to ani přes měřicí stanici Mallnow, ani přes měřicí stanice Sudža a Sochranovka u hranice s Ukrajinou. Zvýšení dodávek ruského plynu do Evropy tak zatím nelze očekávat.

Gazprom nemá ani v úmyslu nabídnout tento týden na své elektronické prodejní platformě plyn pro evropský promptní trh, tedy k okamžitému dodání. Není ale jasné, zda má o dodatečný plyn vůbec někdo zájem, tedy zda si některý z odběratelů v Evropě u Gazpromu dodatečný plyn objednal.

Témata:  zemní plyn Německo

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.