Ze zprávy Reuters není jasné, zda je obrácený tok plynu v potrubí něčím výjimečný, anebo zda je to normální jev, který se odvíjí od smluv uzavřených mezi jednotlivými státy EU. Na nedostatek plynu si totiž nikdo z odběratelů dosud nestěžoval.

Některé východoevropské země kvůli neshodám s Moskvou nenakupují plyn přímo z Ruska, ale prostřednictvím kontraktů s jinými státy. Podle dřívějších informací ruské agentury Interfax stojí za obráceným tokem plynovodu Jamal právě tyto takzvané reverzní kontrakty. Jejich označení je odvozeno od toho, že plyn od Ruska nakoupí západoevropské podniky a ty jej následně posílají zpátky na východ do zemí, které z politických důvodů nechtějí nakupovat přímo od Ruska.

Tok suroviny směrem do Německa se podle záznamů na měřicí stanici Mallnow, která leží u hranice s Polskem, obnovil minulý týden ve čtvrtek. Předtím stál od 30. října, tedy pět dnů. V sobotu 6. listopadu se opět zastavil, což je na začátku topné sezony zdrojem napětí na evropském trhu s plynem.

Cena termínového kontraktu na zemní plyn s dodáním v prosinci dnes krátce po 14:00 SEČ vykazovala podle záznamů obchodního uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku růst o 3,3 procenta na 76,50 eura (1932 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dopoledne růst činil až deset procent a cena se dostala na 81 eur/MWh.

Virtuální obchodní uzel TTF je pro ceny plynu pro evropský trh určující. Na začátku října cena překonala 160 eur za MWh, zatímco loni touto dobou se pohybovala kolem 15 eur za MWh. Za růstem cen je vyšší poptávka po odeznívání pandemie, nízké zásoby a podle kritiků i spekulace.

Vývoz plynu z Ruska sítí potrubí zajišťuje společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Takzvaný reverzní tok plynu, tedy když Německo posílá plynovodem Jamal surovinu do Polska, znemožňuje Gazpromu začít dodávat více plynu do svých evropských zásobníků, jak firmě koncem října k dnešnímu dni nařídil prezident Vladimir Putin.

Analytici poznamenali, že Gazprom si neobjednal žádné dodatečné přepravní kapacity k okamžitému dodání plynu, a to ani přes měřicí stanici Mallnow, ani přes měřicí stanice Sudža a Sochranovka u hranice s Ukrajinou. Zvýšení dodávek ruského plynu do Evropy tak zatím nelze očekávat.

Gazprom nemá ani v úmyslu nabídnout tento týden na své elektronické prodejní platformě plyn pro evropský promptní trh, tedy k okamžitému dodání. Není ale jasné, zda má o dodatečný plyn vůbec někdo zájem, tedy zda si některý z odběratelů v Evropě u Gazpromu dodatečný plyn objednal.