Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dodávky plynovodem Nord Stream 1 podle dat operátora klesly

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa dnes v souladu s pondělním oznámením ruské společnosti Gazprom klesly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Gazprom do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné - ve větších dodávkách mu podle něj zabránily evropské sankce, které zpozdily opravu turbíny pro plynovod. Mluvčí německé vlády hovoří o mocenské hře, argument s turbínou odmítá.

Podle webu Gazpromu proudí do Německa od 09:00 SELČ za hodinu pouze 14 milionů kilowatthodin (kWh/h) plynu. Mezi 06:00 a 07:00 SELČ to ještě bylo více než 27 milionů kWh/h. Rusko ale podle agentury DPA a týdeníku Der Spiegel možná pošle více plynu přes Slovensko.

Plán snížit ode dneška dodávky suroviny přes Nord Stream 1 na polovinu už snížené hodnoty, tedy na 20 procent z dosavadních 40 procent kapacity potrubí, Gazprom oznámil v pondělí. Zdůvodnil to technickými problémy s turbínami, které podle něj souvisejí se sankcemi, jež Západ uvalil na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Na čtvrtek je podle webu Nord Streamu 1 v plánu transport plynu v objemu zhruba 14 milionů kWh/h.

Podle údajů provozovatele Eugas ale Gazprom na dnešek zarezervoval výrazně větší přepravní kapacitu u plynovodu Transgas, kterým proudí ruský plyn do Německa a Rakouska přes Slovensko a Ukrajinu. Přes hraniční bod Veľké Kapušany by mělo proudit 68,6 milionu metrů krychlových plynu, zatímco v úterý to bylo pouze 36,8 milionu kubických metrů za den.

Podle agentury DPA by takové množství mohlo nahradit výpadek v dodávkách plynu přes Nord Stream 1. Rezervace dodatečné kapacity ale ještě neznamená, že Gazprom skutečně pošle plynovodem více plynu. Že by to tak mohlo být, tomu napovídá i fakt, že provozovatel ukrajinské části plynovodu si v úterý stěžoval, že Gazprom v potrubí bez varování zvýšil tlak. Zprávu předtím přinesl i německý týdeník Der Spiegel.

Maximální kapacita Nord Streamu 1 je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových denně, tedy asi na 40 procent kapacity. Tehdy to zdůvodnil technickými problémy v souvislosti s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli sankcím měla problémy s jejím vrácením.

Snížení dodávek na pětinu kapacity plynovodu způsobí, že země napojené na Nord Stream 1 nebudou schopny plnit své cíle při doplňování zásobníků plynu před zimou. Státy Evropské unie se proto v úterý dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Brusel opakovaně obvinil Moskvu, že se uchyluje k vydírání za pomoci energií.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Gazprom do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné. Včasné opravě zařízení Nord Stream 1 podle něj zabránily evropské sankce. "Gazprom byl a zůstává spolehlivým garantem všech svých závazků, ale nemůže zaručit dodávky, pokud zahraničnímu zařízení nemohl být kvůli evropským sankcím poskytnut servis,“ řekl.

Německá vláda dnes uvedla, že vzala na vědomí další snížení dodávek plynu od Gazpromu a konstatovala, že ruská firma nedodržuje smluvní závazky. Podle vlády není problém turbínu Rusku vrátit. "Tohle je mocenská hra," řekl mluvčí německé vlády na tiskové konferenci v Berlíně.

Nejistá situace s dodávkami přispívá k růstu cen zemního plynu. Cena suroviny pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dopoledne přidávala i 12 procent, od začátku týdne tak vzrostla o více než třetinu a byla na cestě k nejvyššímu závěru od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Odpoledne růst zmírnil na necelé procento a cena se pohybovala nad 201 eury (asi 4950 Kč) za megawatthodinu.

Témata:  plyn Rusko

Související

Aktuálně se děje

10:00

Putin varuje před třetí světovou. Útokem hrozí i dalším zemím

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy