Si Ťin-pchingve svém prohlášení nezmínil žádný konkrétní region, jeho slova jsou ale vnímána jako reakce na několikaměsíční demonstrace v Hongkongu, kde aktivisté protestují proti sílící kontrole Pekingu nad touto bývalou britskou kolonií.
Čínský prezident své varování pronesl v neděli na oficiální návštěvě Nepálu. Podotkl rovněž, že "vnější síly, které podporují rozdělení Číny, žijí ve světě falešných představ".
Od vypuknutí hongkongských protestů před čtyřmi měsíci Peking obviňuje "vnější síly" z podněcování nepokojů a kritizuje Spojené státy a Británii, že se vměšují do vnitřních záležitostí Číny.
Od roku 1997, kdy Británie předala Hongkong zpátky Číně, je toto území spravováno podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje. Demonstranti v ulicích od června žádají demokratické reformy, včetně přímé volby správce Hongkongu.
Protestní akce nyní téměř každodenně přerůstají v násilnosti, při nichž radikálové házejí na policisty zápalné láhve a dlažební kostky, ničí stanice metra a zakládají v ulicích ohně, bezpečnostní síly odpovídají vodními děly, obušky, slzným plynem, gumovými projektily a použily již také ostrou střelbu. Ke střetům došlo znovu i v neděli. Radikální demonstranti ničili stanice metra a obchody firem, které jsou podle nich propojené s pevninskou Čínou.
Čínská vláda doposud prohlašovala, že hongkongská policie si dokáže s protesty poradit sama. Demonstranti se ale obávají, že by Peking mohl vyslat do Hongkongu armádu, aby chaos v ulicích ukončila.
Podle agentury AFP byla nedělní výhrůžka čínského prezidenta rovněž mířena na tibetské hnutí za nezávislost a na Tchaj-wan, který Čína považuje za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení samostatnosti. Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
