Češi s očekávaným růstem cen mění rozložení svých úspor a stále více se přiklánějí k variantám investic, které by je měly před inflací ochránit lépe než běžné spořicí produkty. V srpnu se inflace zvýšila o 4,1 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v červenci a nejvíce od listopadu 2008.

"Pro většinu lidí s úsporami v řádu stovek tisíc korun byl dlouho základem spořicí účet, který má sedm lidí z deseti, doplněný o investici prostřednictvím fondu (dva z deseti). Současný vývoj logicky směřuje k tomu, že se preference mění. Téměř polovina dotázaných plánuje změnu způsobu uložení finančních prostředků," komentovala výsledky průzkumu ředitelka komunikace banky Lucie Brunclíková. Obavy z inflace a potřeba upravit své úspory jsou podle ní silnější u lidí s vyšším příjmem a vyšší hodnotou úspor.

Na dotaz, jaké nástroje chtějí lidé nově začít využívat, odpověděla téměř čtvrtina, že přesunou část financí do majetku, například nemovitostí. Zhruba 17 procent překvapivě plánuje nově využívat spořicí účet. Přes 13 procent lidí chce nově investovat do podílových fondů a skoro 12 procent chce investovat napřímo do akcií či jiných cenných papírů. Každý desátý zvažuje investici do dluhopisů, ať státních nebo korporátních.

Obecně platí, že častěji investují muži než ženy a tento rozdíl se ještě posiluje. Peníze ve fondech deklaruje aktuálně každý čtvrtý muž a jen každá šestá žena, v přímých investicích typu akcií pak 15 procent můžu a jen čtyři procenta žen. Nově chce do fondů investovat dalších 15 procent mužů a deset procent žen, napřímo také 15 procent mužů a jen šest procent žen.

"Tyto trendy odpovídají tomu, co vidíme u středně a vysokopříjmových klientů. Přesun velkého množství peněz do fondů pro retail, zejména těch zaměřených na nemovitosti, i pro kvalifikované investory, kde je hodně atraktivní například konzervativní sektor energetiky," dodala Brunclíková.

Výzkum uskutečnila na vzorku více než 500 respondentů na počátku září 2021 agentura Ipsos.