Podle jednoho z unijních činitelů budou prezidenti a premiéři členských zemí ve čtvrtek jednat i o dalších krocích, jež mají Rusku zkomplikovat financování války.

Mezi lidmi, kterým EU zmrazí majetek na svém území a zakáže cesty do unijních států, je 146 členů Rady federace, horní komory ruského parlamentu, která ratifikovala smlouvy se samozvanými separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Kromě nich se postihy vztahují i na 14 oligarchů napojených na režim ruského prezidenta Vladimira Putina. Jsou mezi nimi miliardáři podnikající v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu.

Agentura Reuters později s odvoláním na oficiální unijní věstník informovala, že na sankčním seznamu se ocitl i výkonný ředitel Aeroflotu Michail Polubojarinov. Dále se sankce nově týkají předsedy představenstva společnosti PJSC Pipe Metallurgical Company Alexandra Pumpjanského nebo podnikatele Alexandra Vinokurova, který je manželem dcery ministra zahraničí Lavrova.

Unijní opatření se po několika předchozích vlnách sankcí budou vztahovat na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se dnes rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska.

Sedmadvacítka také zmrazí platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučí ze systému SWIFT tři velké běloruské banky. Kromě toho zahrne do dosud platných sankcí také obchodování s kryptoměnami, jejichž prostřednictvím mohla Moskva unijní opatření částečně obcházet.

Běloruští občané budou rovněž mít výrazně komplikovanější ukládání peněz v bankách v EU, kde nebudou moci mít více než 100 tisíc eur (2,5 milionu korun).

Postihy, které by mohly oficiálně vstoupit v platnost ještě dnes, navazují na tři předchozí vlny sankcí, jež EU začala zavádět v reakci na začátek ruského útoku před dvěma týdny. Podle vysoce postaveného činitele je navíc ve hře další zpřísnění sankcí. Šéfové členských států by podle něj na čtvrtečním summitu ve Versailles měli debatovat například o vyloučení klíčových ruských finančních ústavů Sberbank a Gazprombank ze systému SWIFT. Na tom se dosud unie jednomyslně neshodla kvůli obavám, že členské země nebudou moci platit za dodávky ruského plynu. Lídři se budou bavit také o možnosti částečně nebo zcela odstřihnout jeho proud do Evropy, na což ovšem mají velmi odlišné názory.

Europoslanci chtějí, aby EU lépe čelila ruským dezinformacím

Evropská komise (EK) by měla vytvořit strategii pro boj se zahraničním vměšováním i dezinformacemi a posílit kybernetickou bezpečnost. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení, v němž uvádějí konkrétní doporučení, jak chránit západní demokracie před nepřátelskými zahraničními aktéry, jako je Rusko nebo Čína. Europoslanci v úterní rozpravě varovali, že ruská invaze na Ukrajinu zvýraznila potřebu proaktivního přístupu EU k tomuto problému.

Právně nezávaznou výzvu schválilo 552 ze 693 hlasujících.

Poslanci ve zprávě výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace (INGE) navrhují, aby členské země zavedly kolektivní sankce a vytvořily osvětové kampaně. V usnesení se shodují také na zpřísnění pravidel pro sociální sítě, které často slouží jako platformy, kde se šíří zahraniční dezinformace. Podle zástupců EP by měl být zakázán špionážní software, jako je Pegasus, a mělo by se také ztížit najímání bývalých evropských politiků, kteří působí například v radách ruských společností.

Před ruským vměšováním do západních demokracií varovali na úterní rozpravě i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a místopředsedkyně EK Věra Jourová. Unijní špičky uvedly, že Kreml využívá dezinformace k ospravedlnění invaze na Ukrajinu před svými občany i v zahraničí.

Podle české pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která koordinuje výbor pro zahraniční vměšování, může zpráva pomoci k výraznému zlepšení v oblasti boje proti dezinformacím. Identifikuje podle ní totiž slabá místa evropské infrastruktury a navrhuje konkrétní opatření.

"Jedním z návrhů jsou například i vymahatelné sankce. V současné době pro dezinformátory - tedy ty, kteří záměrně šíří lži a manipulace - neexistuje postih. I to se musí změnit, včetně většího zprůhlednění financování médií, lobbingu či politických reklam," sdělila ČTK Gregorová.