Státy Evropské unie se dnes shodly s europoslanci na celounijních principech, jimiž se bude řídit určování minimální mzdy. Nová směrnice nepočítá s povinným zavedením nejnižší mzdové hladiny ve všech zemích ani se sladěním výše minimální mzdy. Podle unijních politiků pravidla zajistí zlepšení pracovních podmínek pro nejchudší skupiny pracujících lidí a posílí principy kolektivního vyjednávání.
Celkem 21 zemí EU včetně Česka má vlastní pravidla pro minimální mzdy. Nová směrnice je zavazuje k tomu, aby stanovily jasná kritéria pro výpočet hladiny nejnižších výdělků a její výši pravidelně upravovaly zejména vzhledem k růstu životních nákladů. To již řada států dělá.
"S ohledem na dopad ruské války na Ukrajině je zásadní, abychom chránili lidi vydělávající nejméně. Minimální mzda by měla zajistit slušný životní standard," prohlásil ke dnešní shodě zákonodárců místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Podle nizozemské europoslankyně Agnes Jongeriusové mohou nová pravidla zlepšit situaci až 24 milionů pracujících v celé EU, jejichž vlády budou muset přizpůsobit výši minimální mzdy novým požadavkům. Například v nizozemském případě by měla vzrůst nejnižší mzda z 11 na 14 eur (345 korun) za hodinu, uvedla politička.
Skandinávské země či Itálie minimální mzdu zavedenou nemají a původní plán na její celoevropské uzákonění nepodpořily, proto se jich týká pouze část směrnice upravující systém kolektivního vyjednávání. Pokud se tímto způsobem nebude stanovovat výše mezd nejméně 80 procent všech zaměstnanců v zemi, bude muset vláda na základě nové normy připravit plán, jak situaci zlepšit.
Dohodnutá pravidla musí formálně potvrdit plénum EP a ministři členských zemí. Státy pak na jejich převedení do svého práva budou mít dva roky.
Témata: EU, minimální mzda
Související
19. listopadu 2024 17:54
29. října 2024 21:03
27. října 2024 10:41
20. října 2024 19:59
19. října 2024 21:07
4. října 2024 16:40
