EU ukončila spor s Polskem ohledně právního státu. Pomohl Tusk

Polsko vystoupilo ze speciálního mechanismu Evropské unie zvaného článek 7. Ten slouží pro „potlačení zemí, jež otevřeně vzdorují základním hodnotám bloku,“ jak píše server Euronews. Rozhodnutí EU potvrdila česká eurokomisařka Věra Jourová. „Domníváme se, že v Polsku již neexistuje jasné riziko závažného porušení zásad právního státu,“ oznámila.

Počátek sporu Unie s Polskem se datuje až na závěr roku 2017. Důvodem byly reformy tehdy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), které se negativně dotkly soudnictví. Šlo především o zkrácení mandátů úřadujících soudců a dosazování stranicky spřízněných osob do nejvyšších soudních funkcí.

Podle Evropské komise takovéto změny „narušily dělbu moci, bránily správnému uplatňování práva EU, nechaly investory bez ochrany a ohrozily spolupráci s ostatními členskými státy“. „Soudní reformy v Polsku znamenají, že soudnictví v zemi je nyní pod politickou kontrolou vládnoucí většiny,“ upozornila Komise.

Obecně platí, že unijní právo je fakticky nadřazeno tomu národnímu, k čemuž se státy přizpůsobují už během přístupových procesů do EU. Ale v roce 2021 polská vláda zajistila další změny ve fungování Ústavního soudu, kdy zpochybnila právě tuto právní nadřazenost.

Uvolnění ze strany Evropské komise se ale nelíbí Maďarsku, na něhož se článek 7 vztahuje také. „Posouzení Komise se zdá být čistě politickým produktem, který potvrzuje dvojí standardy a je v hrubém rozporu s jejím předchozím postojem v otázkách souvisejících s právním státem,“ poznamenal maďarský ministr pro záležitosti EU Bóka János. Článek 7 podle něj není ničím jiným, než „nástrojem politického vydírání“.

Evropská komise odůvodňuje zrušení článku 7 pro Polsko tím, že se nové vládě Donalda Tuska daří sporná opatření rušit. Jak ale píše například server Politico, situace není až tolik slavná. Současná koalice totiž „nešikovně spojuje levici a pravici s Tuskovou centristickou stranou, což zpomaluje kroky ve všech oblastech od potratů po klimatickou krizi“.

Tusk navíc stále řeší „zbytky PiS“ v institucích, jako je Ústavní soud, Nejvyšší soud či samotný prezidentský palác. Konkrétně prezidentem je Andrzej Duda, úzce spojený s bývalou vládnoucí stranou.

PiS před volbami do Evropského parlamentu ještě posílila. „Voliči stále více pociťují, že vládě chybí pozitivní program, a zároveň ztrácí zájem o její snahu vyřídit si účty s PiS,“ přiblížil profesor Aleks Szczerbiak z britské University of Sussex.

Tusk v rámci negativní kampaně označil PiS za ruské kolaboranty. „Rusko znamená nepřátelství vůči Západu, zejména Evropské unii, pohrdání právním státem a všemi menšinami, politizaci ekonomiky a médií, zkorumpovaný stát, náboženství sloužící vládě a nadvládu zvláštních služeb,“ shrnul současný polský premiér.

Zároveň obnovil zvláštní komisi, kterou původně zřídila PiS pro sledování ruského vlivu v Polsku a určila jí zvláštní pravomoci. Také za tuto instituci Evropská komise kromě jiného Polsko ještě loni kritizovala.

Témata:  Polsko,  Donald Tusk,  EU