Evropská unie i USA zmrazí majetek Putina a Lavrova

EU rovněž zahájila přípravu dalšího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou.

Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého balíku protiruských sankcí, k jehož přijetí ve čtvrtek vyzvali prezidenti a premiéři unijních zemí. Ministři se shodli na zmrazení majetku Putina a Lavrova, cesty do EU jim však v zájmu možného diplomatického vyřešení konfliktu nezakázali.

"Schválili jsme návrh, který míří na všechny, již mají významnou ekonomickou roli v podpoře Putinova režimu," řekl novinářům po jednání Borrell. Nová opatření podle něj poženou vzhůru ruskou inflaci, nabourají základy průmyslu a povedou k úbytku zahraničních investic. Rusko se za své neospravedlnitelné počínání na Ukrajině musí dostat do mezinárodní izolace, prohlásil Borrell.

Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitě uplatňovat také Británie.

Schválené sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu. Mají rovněž mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve vysílání ruské televize podle agentury TASS prohlásila, že Moskva na unijní sankce proti Putinovi a Lavrovovi odpoví. "Na sankce odpovíme tak, jako jsme odpovídali pokaždé. Vše ostatní uděláme tak, jak nám to vyhovuje. Už nepovažujeme za nutné nějak se ospravedlňovat či skládat účty," poznamenala mluvčí, která se sama ocitla již v prvním balíku sankcí schváleném ve středu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno prohlásil, že pokračující ruský útok svědčí o nedostatečnosti dosud přijatých opatření. Ukrajina stejně jako řada unijních států včetně Česka usiluje o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Například Německo či Itálie ale tento krok stále blokují mimo jiné kvůli obavám o dodávky ruského plynu, za který by bez systému nebylo jak platit. EU dnes zadala svým finančním orgánům rychlou analýzu možných dopadů tohoto kroku.

"Žádná z možností není vyloučená," řekl Borrell s tím, že v závislosti na vývoji na Ukrajině by SWIFT mohl být součástí dalšího balíku sankcí. Ten již Evropská komise začala připravovat.

Sankce na Putina a Lavrova uvalí také USA, potvrdil Bílý dům

Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova; půjde o další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie. Uvalení sankcí na oba ruské představitele ohlásil na tiskové konferenci také kanadský premiér Justin Trudeau.

Kanada rovněž chystá sankce proti běloruskému režimu za to, že usnadnil ruskou invazi na Ukrajinu. Trudeau podle tiskových agentur také zdůraznil, že Kanada silně podporuje myšlenku odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Spojené státy v minulých dnech při eskalaci krize kolem Ukrajiny uvalily sankce na několik představitelů "ruských elit" včetně lidí s vazbami na Kreml. Americký prezident Joe Biden se zároveň nechal slyšet, že sankce mířící přímo proti Putinovi, kterého označil za strůjce krvavých bojů na Ukrajině, jsou "na stole".

S informací o tom, že Washington nakonec toto opatření přijme, dnes jako první přišla televize CNN. Jeden z jejích zdrojů naznačil, že se postihy pravděpodobně dotknou i dalších ruských představitelů. CNN podotýká, že uvalení sankcí na Putina nejspíše nebude mít "hmatatelný" dopad na jeho finanční situaci. Ruskému prezidentovi nicméně umístění na sankční seznam bude bránit v cestách do USA, uvedla mluvčí Bílého domu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v minulosti varoval, že potenciální osobní sankce na Putina by byly "politicky destruktivní" a srovnatelné s přerušením diplomatických vztahů.

Biden podle Psakiové ke kroku přistoupil po konzultacích se spojenci. Plán obstavit majetky ruského prezidenta a ministra zahraničí vpodvečer oznámily členské země EU a později také Británie. Tyto osobní postihy jsou součástí třetí sady západních sankcí zavedených kvůli rozhodnutí Ruska uznat nezávislost separatistických "lidových republik" na východě Ukrajiny a následně do různých částí země poslat vojáky. USA mimo jiné zakázaly obchodování s ruským státním dluhem na amerických trzích, začaly blokovat aktivity několika ruských bank včetně Sberbank a omezují export technologických výrobků do Ruska.

Témata:  Vladimír Putin,  Sergej Lavrov,  EU,  USA,  protiruské sankce,  Kanada