EU zvažuje vyčlenění dvou miliard eur na dělostřeleckou munici pro Ukrajinu

Polovina částky by byla určena na společné nákupy projektilů, druhá na proplácení dodávek zasílaných jednotlivými státy. Podle Borrella má plán širokou podporu, pro schválení je však nutné dál jednat o "nevyřešených otázkách".

Nedostatek dělostřelecké munice je aktuálně označován za jeden z nejpalčivějších problémů ukrajinské armády, jejíž obrana proti ruské invazi minulý měsíc vstoupila do druhého roku. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v uniklém dopise svým unijním protějškům napsal, že ukrajinská armáda vypálí měsíčně asi 120.000 nábojů, potřebovala by jich však minimálně dvojnásobek. Zásoby západních spojenců Kyjeva se mezitím rychle tenčí.

"Musíme dodávat více, ale dodávky musí být rychlé... Navrhl jsem přístup, který je postaven na třech pilířích," řekl na tiskové konferenci po jednání unijních ministrů ve Stockholmu Borrell.

Prvním pilířem je vyčlenění miliardy eur, z níž by členské země dostávaly náhrady za "okamžité" zásilky munice, které se samostatně rozhodnou poskytnout. Jednalo by se o další využití obranného fondu EPF, z něhož unie dlouhodobě členským zemím hradí část zbraní a munice dodávané Ukrajině. Na podporu Kyjeva bylo z tohoto nástroje od počátku ruské invaze uvolněno 3,5 miliardy eur a na konci loňského roku členské země schválily posílení fondu o další dvě miliardy.

Druhou složkou nového plánu jsou společné nákupy munice ráže 155 milimetrů skrze Evropskou obrannou agenturu (EDA) přímo pro ukrajinskou armádu, ale i do zásob členských zemí. Tento postup podle Borrella urychlí dodávky a také sníží cenu. Cílem třetího pilíře je zvýšení výrobní kapacity v EU.

"Musíme mít, mrzí mě to, válečnou mentalitu," řekl Borrell. "Myslím, že můžu říct, že na tomto postupu byla obecná shoda," pokračoval. Šéf unijní diplomacie doufá, že "konkrétní, formální rozhodnutí" přijde při jednání Rady EU plánovaném na 20. března.

Česká vláda už od minulého měsíce dává najevo, že společný postup ohledně dělostřelecké munice podporuje. "Naše podpora Ukrajině musí zintenzivnit tak, aby se země byla schopna nejen bránit, ale aby mohla získat zpět všechna okupovaná území,“ uvedla dnes v tiskové zprávě česká ministryně obrany Jana Černochová. Podle prohlášení diskuse ve Stockholmu reaguje na "urgentní potřeby ukrajinské armády".

Společné nákupy munice začalo v únoru prosazovat Estonsko, které patří k hlavním stoupencům zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Podle Borrella se na tomto cíli shodují "všichni", Maďarsko ovšem od počátku účast na dodávkách zbraní odmítá. Zároveň řada unijních zemí včetně Česka dlouhodobě odmítá budování unijní obrany a chtějí sázet především na spolupráci v rámci NATO.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, který se dnešního jednání unijních ministrů také účastnil, nicméně posílení společných obranných nákupů podpořil. Jednalo by se o další vojenskou iniciativu EU na podporu Kyjeva poté, co blok loni spustil výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky. Borrell dnes uvedl, že počet Ukrajinců vycvičených touto cestou do konce měsíce přesáhne 11.000.

Témata:  EU,  Josep Borrell,  Armáda Ukrajina