Průzkum rovněž ukázal, že 88 procent obyvatel EU se staví vstřícně k lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Největší podporu běžencům vyjádřili dotazovaní v Portugalsku (96 procent) a Chorvatsku, Finsku či na Maltě, kde to bylo 95 procent. Naopak nejmenší vstřícnost podle toho průzkumu dávali najevo Bulhaři (75 procent) a Češi a Slováci (v obou případech 77 procent).

Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana více než 328 tisícům lidí z Ukrajiny, ve čtvrtek jich přibylo 1757. Cizinecké policii se přihlásilo 223 tisíc osob, za včerejšek 2692.

Ještě větší rozdíly mezi členskými zeměmi jsou podle Eurobarometru v podpoře financování a dodávek vojenského vybavení Ukrajině. Zatímco ve Finsku bylo pro 90 procent dotazovaných a přes 80 procent to bylo i v Estonsku, Polsku, Litvě a Portugalsku, v ČR to bylo 60 procent, v Německu 66 a například na Slovensku 44 procent. Nejnižší podporu dodávkám vojenského vybavení na Ukrajinu vyjádřili v průzkumu Bulhaři (30 procent) a Kypřané (31 procent).

Kypr je navíc jedinou zemí EU, kde většina dotazovaných (51 procent) nesouhlasí s tím, že za válku na Ukrajině je zodpovědné v první řadě Rusko. Podobně se vyjádřili Bulhaři, kde to bylo 46 procent, a Řekové (45 procent).V ČR nesouhlasí či spíše nesouhlasí s tím, že primárně zodpovědné za současnou situaci na Ukrajině je Rusko, 26 procent a 13 procent dotazovaných odpovědělo, že neví. Na Slovensku nesouhlasí či spíše nesouhlasí 36 procent a 10 procent neví. Naopak jasně přesvědčené o primární vině Ruska v tomto konfliktu jsou Finové a Poláci, kde souhlasně vyjádřilo 90 procent dotazovaných.

Nejmenší sympatie k Ukrajincům projevili v průzkumu Bulhaři (73 procent) a Maďaři (77 procent) a naopak největší sympatie (96 procent) vyjádřili na Maltě, dále (94 procent) ve Finsku, Irsku, Litvě, Portugalsku a Švédsku. Na otázku: Jak moc souhlasíte či nesouhlasíte s tvrzením: Cítím sympatie k Ukrajincům, odpovědělo v ČR 83 procent, že souhlasí či spíše souhlasí. Unijní průměr u této otázky pro souhlas byl 89 procent.

Jako jediné dvě země unie, kde méně něž polovina dotazovaných schvalovala ekonomické sankce vůči Rusku, vyšly z tohoto průzkumu Bulharsko (44 procent) a Kypr (48 procent). Největší podporu ekonomických sankcím (přes 90 procent) vyjádřili Finové, Poláci a Portugalci.

Na dotaz, zde by Ukrajina měla vstoupit do EU, když bude připravená, odpovědělo negativně nejvíce lidí v Lucembursku (38 procent), následovali je Řekové (37 procent), Maďaři (36 procent) a Rakušané a Bulhaři (obě země 35). Na Slovensku je podle tohoto průzkumu proti vstupu Ukrajiny do EU 34 procent a v ČR 30 procent, dalších 14 procent v ČR odpovědělo, že neví.