Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Europoslanci schválili označení Ruska za stát podporující terorismus

Evropský parlament
Evropský parlament
Foto: Pixabay

Europoslanci dnes schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepise Vagnerovu) skupinu.

Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel. Rozhodnutí Evropského parlamentu uvítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

V rezoluci Evropský parlament označuje Rusko "za stát podporující terorismus a za stát, který používá teroristické prostředky". Současně vyzývá unijní státy, aby přijaly podobnou deklaraci a aby omezily diplomatické vztahy s Ruskem na „nezbytné minimum“.

Europoslanci vyzývají k dalšímu posílení protiruských sankcí a zařazení Wagnerovy skupiny nebo čečenského 141. motorizovaného pluku, takzvaných kadyrovců, na unijní seznam teroristických organizací. Podle EP by také členské státy měly zakázat oficiální či krajanské organizace, které fungují s podporou ruského státu. Evropský parlament vyzval rovněž k silnější podpoře Ukrajině a ruské obyvatele k protestům proti válečným zločinům páchaným v sousední zemi.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dnešní usnesení europoslanců uvítal. "Rusko musí být na všech úrovních izolováno a pohnáno k odpovědnosti, aby skončila jeho dlouhodobá politika terorismu na Ukrajině a po celém světě," napsal na twitteru.

"Je to důležitá politická deklarace, kterou vyjadřujeme, že stojíme na straně Ukrajiny," uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová, podle které jde především o symbolický čin, který v praxi "nic nezmění".

Europoslanec Alexander Vondra poukázal na to, že podobný krok udělala už minulý týden i česká Poslanecká sněmovna, která v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. To podle něj ukazuje, že Česko má ohledně Ukrajiny vůdčí pozici v EU. Podle Vondry je důležité zařadit na seznam teroristických organizací Wagnerovu skupinu a další podobné organizace, protože "je Rusko používá, aby vyvinilo samo sebe z nejdrastičtějších útoků na civilisty".

Podle europoslance Luďka Niedermayera je důležitá výzva k vytvoření mechanismu, který by umožnil zabavit zmražený ruský majetek v EU a použít ho na náhradu za škody spáchané ruskou armádou na Ukrajině. "Musíme Rusku jasně říct, že každá zničená elektrárna má nějakou cenu a že tuto cenu nebudeme platit my nebo Američané, ale zaplatí to Rusové z těch zmražených peněz," řekl Niedermayer. Dodal, že příprava takového mechanismu není jednoduchá.

V odůvodnění rezoluce europoslanci tvrdí, že na Ukrajině bylo již zdokumentováno na 40.000 válečných zločinů. Ruská armáda podle europoslanců úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a zlomila jeho odpor. Počínání Ruska vykazuje "groteskní lhostejnost k pravidlům a válečnému právu," stojí dále v rezoluci. Schválený text poukazuje i na případy ruských útoků v zahraničí, například na výbuch muničních skladů ve Vrběticích na Moravě v roce 2014 či otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervově paralytickou látkou novičok v roce 2018.

Témata:  Evropský parlament Rusko terorismus

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.