Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropská komise připravuje plán na obnovu Ukrajiny

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto
Foto: FREE Photo Tereshchenko Oleg / UNIAN

Evropská komise (EK) se chystá představit plán na obnovu Ukrajiny, jehož součástí má být i balík finanční pomoci včetně výhodných půjček. Komise chce také dál zkoumat možnost, zda by se dal na nápravu válečných škod využít majetek zabavený v rámci sankcí ruským a běloruským oligarchům. Napsaly o tom agentura Reuters a deník The Guardian. Návrh EK představí ve středu, o konkrétní výši finanční pomoci zatím není jasno.

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované činitele unijní exekutivy uvedla, že nový balík krátkodobé finanční pomoci by měl pokrýt náklady na provoz ukrajinského státu na dva měsíce. Peníze by měly jít převážně z rozpočtu EU a od jednotlivých členských zemí, a zatím tedy zřejmě nikoli ze společné půjčky na finančních trzích, o které Brusel dříve uvažoval.

Ukrajina podle vyjádření svých představitelů potřebuje na základní provoz státu v příštích třech měsících 15 miliard eur (371 miliard Kč). Pokrýt jimi hodlá jak platy či důchody, tak i výdaje vyvolané ruskou agresí. EU proto zvažovala, že si v zájmu finanční pomoci Ukrajině vezme další společnou půjčku na finančních trzích v objemu deseti miliard eur (247 miliard Kč). Dalších pět miliard eur by podle představ Bruselu měly zemi devastované ruskou invazí poskytnout Spojené státy, které už tuto částku přislíbily.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu odhadl, že Ukrajina potřebuje každý měsíc minimálně pět miliard dolarů (118 miliard Kč), aby se dokázala vypořádat s výpadkem příjmů způsobeným ruskou invazí. Šéfka MMF Kristalina Georgievová zároveň vyzvala, aby podpora měla formu dotací a nikoli půjček.

Unijní země jsou rozdělené v názoru na to, jak Ukrajinu podpořit. Například Německo podporuje pomoc ve formě grantů, jiné země jsou spíše přívrženci půjček, i když ty pravděpodobně nebude moci Ukrajina splácet, napsala agentura Reuters.

Pokud by se unie nakonec rozhodla pro společnou půjčku na finančních trzích, bylo by to teprve podruhé v historii, kdy k takovému kroku sáhla. Poprvé se státy EU na společné půjčce v objemu 750 miliard eur shodly kvůli pandemické krizi předloni.

Témata:  Evropská komise (EK) válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.