Lídři členských států Evropské unie potvrdí své odhodlání poskytovat Ukrajině vojenskou podporu na mimořádném summitu EU v Bruselu.
Podle návrhu závěrů summitu, který byl zveřejněn v úterý, se lídři EU zavazují pokračovat ve "včasné, předvídatelné a udržitelné podpoře pro Ukrajinu". Návrh rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket.
V textu návrhu však není jasné, zda lídři EU slíbí dalších pět miliard eur pro fond nazvaný Evropský mírový nástroj (EPF), který je využíván k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část je označena hranatými závorkami, což naznačuje, že o ní stále probíhají jednání.
Členové EU se již několik měsíců neshodují ohledně toho, jak budou prostředky z EPF využity v budoucnosti. Německo navrhovalo, aby se zdůraznila bilaterální pomoc od jednotlivých zemí EU.
Hlavním bodem nadcházejícího summitu je snaha dohodnout se na schválení balíčku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur. V předešlém summitu v prosinci byly všechny návrhy týkající se zvýšení společného rozpočtu na roky 2024–2027, včetně finanční pomoci pro Ukrajinu, zablokovány Maďarskem.
Maďarsko je ale nově otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.
Budapešť předložila do Bruselu nový návrh, v němž specifikovala, že je otevřená využití finančních prostředků z unijního rozpočtu na pomoc Ukrajině a dokonce uvažuje o společném zadlužení.
Balázs Orbán však dodal, že tato podpora bude podmíněna tím, že dohoda bude obsahovat ustanovení, která umožní Maďarsku později přehodnotit svůj postoj.
Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.
Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.
Maďarská vláda začala tento návrh napadat z různých důvodů. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán nakonec na prosincovém summitu EU vetoval balík pomoci ve výši 50 miliard eur, který měl být použit k podpoře ukrajinského rozpočtu během následujících čtyř let.
Politico informuje, že maďarská vláda by mohla odvolat své veto, pokud by Rada Evropské unie každoročně přezkoumávala tuto pomoc a schvalovala ji jednomyslně. To by znamenalo, že Ukrajina by obdržela podporu ve formě ročních splátek ve výši 12,5 miliardy eur, a maďarská vláda by měla možnost každý rok vydírat EU prostřednictvím svého veta.
Politico zdůrazňuje, že to není první takový nápad v případě Maďarska, ale považuje to za významný krok zpět v rétorice Viktora Orbána v posledních týdnech, kdy ostře protestoval proti jakékoli podpoře Ukrajiny z rozpočtu EU.
Maďarský expert na Rusko András Rácz uvedl, že v rámci EU je Orbánovo veto slabé, protože lze najít obejít. Dodal, že by se mohlo uplatnit mezivládní dohoda, což by bylo komplikovanější a dražší, ale realizovatelné. Rácz proto nepovažuje za ohroženou finanční podporu od EU.
V otázce finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, které má Kyjevu poskytnout EU ze svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů, Orbán využil svého práva veta a balíček zablokoval.
Lídři EU by tak v této věci měli jednat na mimořádném zasedání v Bruselu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale existuje šance, že se Orbána podaří přesvědčit, aby přistoupil na balíček finanční pomoci pro Ukrajinu.
Témata: EU, Ukrajina, válka na Ukrajině
Související
19. listopadu 2024 17:54
29. října 2024 21:03
27. října 2024 10:41
20. října 2024 19:59
19. října 2024 21:07
4. října 2024 16:40